Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1286/2017

30 Cdo 1286/2017

U S N E S E N Í

L. K.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení nemajetkové újmy ve výši 116 667 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. -62, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 10. 2016, č. j. -132, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací potvrdil napadeným rozhodnutím rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2013, č. j. -62, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 116 667 Kč s příslušenstvím. Rozhodl tak o nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, způsobené mu nepřiměřenou délkou trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Žalobce v dovolání uvedl, že důvodem dovolání je nesprávné právní posouzení přiměřenosti délky trestního řízení a jeho jednotlivých fází. Přípustnost dovolání je dána tím, že se jedná o právní otázku doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou, která má judikatorní přesah a je zásadního právního významu.

Nejvyšší soud opakovaně konstatuje, že závěr o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a závěr o tom, zda v řízení došlo k průtahům, je v obecné rovině především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Přípustnost dovolání nemůže založit pouhý nesouhlas s tímto závěrem, neboť ten se odvíjí od okolností každého jednotlivého případu, a nemůže sám o sobě představovat právní otázku ve smyslu Dovolací soud při přezkumu toho, zda došlo či nedošlo k porušení uvedeného práva a tím i nesprávnému úřednímu postupu, v zásadě posuzuje toliko právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přičemž závěrem o přiměřenosti nebo nepřiměřenosti délky řízení se zabývá až tehdy, byl-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřený (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. ; rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto usnesení citovaná jsou dostupná na www.nsoud.cz, usnesení Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), což v případě žalobce není. Dovolatel v této věci však Nejvyššímu soudu žádnou takovou otázku k posouzení nepředložil.

Nejvyšší soud zdůrazňuje, že k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu věta druhá a třetí , nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného (viz a e/ ), přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci (viz ), a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného (viz ) na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě, založeném na úctě k právům a svobodám člověka (viz y), tolerovat, což však není žalobcův případ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. ).

Na vysvětlenou žalobci Nejvyšší soud dodává, že samotná okolnost, že v řízení bylo vydáno rozhodnutí, jež následně bylo zrušeno, ještě nemusí být přikládána k tíži státu. K takovému závěru lze dospět v případech, kdy dojde v řízení ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, popř. v rozporu postupu orgánu veřejné moci, který vydání rozhodnutí předcházel, s procesními předpisy, nebo pokud dojde ke zrušení rozhodnutí z důvodu nerespektování stanoviska nebo rozhodnutí publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, přičemž právě tato okolnost vedla nadřízený soud ke zrušení rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. ), což ze skutkových zjištění v této věci, jejichž správnost dovolacímu přezkumu nepodléhá, neplyne.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 4. 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu