Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 35/2017

32 Nd 35/2017

U S N E S E N Í

Ing. M. H.,

proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 653 479 659 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o „výhradě vyloučení některých soudců Vrchního soudu v Praze“, uplatněné žalobcem v řízení o odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 8. 2016, č. j. -161, a vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , takto:

K „výhradě vyloučení některých soudců Vrchního soudu v Praze“

se nepřihlíží

.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 3. 8. 2016, č. j. -161, nepřipustil vstup společnosti RASTRA AG-CZ a.s., se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1484, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 25288041 (dále jen „RASTRA AG-CZ“), a Ing. J. S., do řízení jako vedlejších účastníků na straně žalobce. Proti tomuto usnesení podali žalobce a společnost RASTRA AG-CZ odvolání, v nichž uplatnili i „výhradu vyloučení některých soudců odvolacího soudu z důvodu dle ust. v souvislostech části první hlavy I “ a dále „výhradu vyloučení některých soudců Vrchního soudu v Praze z důvodu dle ust. v souvislostech části první hlavy I “

Městský soud v Praze, kterému byl spis Obvodním soudem pro Prahu 2 předložen k rozhodnutí o odvoláních, předložil věc nadřízenému Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze, kterou proti nim uplatnil žalobce v odvolání.

Vrchní soud v Praze předložil věc, která je u něj vedena pod sp. zn. , Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. Spolu se spisem předložil i vyjádření soudců dotčeného senátu 2 Cmo Vrchního soudu v Praze k námitce podjatosti s tím, že stanoviska ostatních soudců Vrchního soudu nebylo třeba vyžadovat, neboť se podle rozvrhu práce na rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze vznesené v předmětné věci nepodílejí.

Podle (dále jen „ “) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle věty první účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout.

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudce, kterému věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Proto mají účastníci právo vyjádřit se o osobách soudců jen ve vztahu k takto konkrétně určenému soudci (soudcům, jde-li o věc senátní).

Podle v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Podstatnou náležitostí námitky podjatosti je tak označení soudce (přísedícího), proti němuž námitka směřuje, a uvedení důkazů prokazujících takové tvrzení účastníka řízení. Případná podjatost je výsledkem osobního vztahu soudce k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, proto je tento poměr nutno zjišťovat individuálně u každého soudce zvlášť.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2000, pod číslem 33, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněné v témže časopise č. 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Vždy se však musí jednat o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

Pokud žalobce vznesl „výhradu vyloučení některých soudců Vrchního soudu v Praze z důvodu dle ust. v souvislostech části první hlavy I “, neoznačil jmenovitě soudce, vůči nimž tuto námitku směřuje. Nadto důvody, o něž opírá svou výhradu, neobsahují žádná konkrétní tvrzení, jež by byla relevatní z hlediska Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud poznamenává, že podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Z uvedeného vyplývá, že v případě „výhrady vyloučení některých soudců Vrchního soudu v Praze“ vznesené žalobcem nejde o námitku podjatosti ve smyslu věty první , a proto k ní jako k nepřípustné ( ) Nejvyšší soud nepřihlíží. Nejvyšší soud o této situaci subjekty účastné na řízení zpravuje tímto usnesením, jež má povahu úkonu soudu obsahujícího jen informaci o způsobu jejího vyřízení.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 4. 2017

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu