Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4497/2015

30 Cdo 4497/2015

U S N E S E N Í

R. E.

České republice – Ministerstvu vnitra,

se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení 400 000 Kč a o písemnou omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2013, č. j. -104, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 7 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 21. 9. 2012, č. j. -75, konstatoval, že odběrem DNA žalobce formou bukálního stěru dne 27. 6. 2007 bez jeho souhlasu došlo k porušení práva (výrok I), dále zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalované domáhal písemné omluvy a zaplacení 400 000 Kč (výrok II), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že se porušení práva nekonstatuje (výrok I rozsudku odvolacího soudu), ve výroku II rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl řádně zastoupený žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Žalobce v dovolání namítal, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku běhu promlčecí lhůty, když dospěl k závěru, že promlčecí lhůta počala běžet dne 27. 6. 2007, kdy došlo k odběru vzorků DNA žalobce formou bukálního stěru, ale nepřihlédl ke skutečnosti, že se žalobce o nezákonnosti odběru biologického vzorku dozvěděl až ze zprávy Veřejného ochránce práv ze dne 29. 8. 2007. Uvedené posouzení odvolacího soudu nepředstavuje jiné řešení, než jaké bylo dosaženo v judikatuře dovolacího soudu, z níž vyplývá, že rozhodným okamžikem pro běh promlčecí lhůty podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, je okamžik provedení bukálního stěru a zároveň, že hodnocení, zda provedení tohoto úkonu je nesprávným úředním postupem podle OdpŠk (resp. hodnocení zda tento úkon byl proveden v souladu ze zákonem), není pro běh promlčecí lhůty podstatné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2013, sp. zn. ). Žalobcem nastolená otázka tak přípustnost dovolání podle nezakládá.

Pokud jde o další námitky, které jsou uvedeny v doplnění dovolání ze dne 23. 12. 2013, žalobce nevymezuje, v čem ohledně nich spatřuje splnění předpokladů přípustnosti. Dovolání žalobce tak v části obsahující další námitky trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a Nejvyššímu soudu nezbylo, než je v uvedené části odmítnout. Zároveň dovolací soud uvádí, že s ohledem ustanovení nebylo možno přihlédnout k důvodům dovolání obsaženým v dopise žalobce ze dne 14. 11. 2013, adresovaném jeho zástupci, na který žalobce v dovolání pouze odkazuje.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. března 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu