Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 52/2017

22 Nd 52/2017

U S N E S E N Í

1) České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,

IČO 69797111, se sídlem v Praze, Rašínovo nábřeží 390/42,

2)

obci

Dlouhá Loučka,

IČO 00298794, se sídlem v Dlouhé Loučce, 1. máje 116, zastoupené JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova 12, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí „Obvodnímu soudu pro Prahu 1, ani jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze“.

Odůvodnění:

Dne 21. 12. 2015 byla podána k Okresnímu soudu v Olomouci žaloba o určení vlastnického práva k nemovitostem blíže specifikovaným v této žalobě. Žalobkyně podáním ze dne 6. 12. 2016 navrhla, aby věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. byla z důvodů vhodnosti delegována „Obvodnímu soudu pro Prahu 1, případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze“. Návrh odůvodnila tím, že je vedeno vícero sporů s obdobným právním a téměř identickým skutkovým základem u Okresního soudu v Bruntále, Okresního soudu v Olomouci či Okresního soudu v Opavě, přičemž účastníci řízení i zástupce žalobkyně mají sídlo v Praze.

Žalovaná 1) se k návrhu na delegaci věci nevyjádřila.

Žalovaná 2) s návrhem žalobkyně nesouhlasí. Je nutné respektovat základní zásadu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Namítá, že přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 by značně navýšilo její náklady i náklady jejího právního zástupce vzniklé v souvislosti s cestováním k soudním jednáním, nahlížení do spisu či dalším úkonům.

Podle věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodů vhodnosti.

Podle o přikázání věci rozhoduje soud, které je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Olomouci) a soudu, jemuž má být věc přikázána („Obvodnímu soudu pro Prahu 1 Obvodnímu soudu pro Prahu 1, případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze“), návrh projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Důvod vhodnosti ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace místní příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně [srovnej nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení, C. H. Beck, svazek 24, ročník 2001, pod pořadovým č. 172; dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. , uveřejněné pod č. C 186 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále jen „Soubor“) nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , toto a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz].

Důvody vhodnosti podle mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavně zaručené zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností. V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci odůvodnila zejména tím, že její zástupce a rovněž jeden ze žalovaných mají sídlo v Praze, přičemž je vedeno vícero sporů s obdobným právním a téměř identickým skutkovým základem u Okresního soudu v Bruntále, Okresního soudu v Olomouci či Okresního soudu v Opavě.

Nejvyšší soud opakovaně vyložil a odůvodnil právní názor, že vzdálenost bydliště účastníka (zástupce) od sídla procesního soudu sama o sobě přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. C 13 558 v Souboru, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. ).

V posuzovaném případě se řízení týká práva k nemovitostem. Místně příslušným k projednání a rozhodnutí této věci proto není obecný soud žalovaných, ale soud, v jehož obvodu jsou nemovitosti, k nimž má být podle žaloby určeno vlastnictví žalované 1) [srov. ]; tímto soudem je Okresní soud v Olomouci. Vzdálenost sídla zástupce žalobkyně od sídla procesního soudu nemůže být důvodem, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu. Pokud žalobkyně udělila plnou moc advokátovi, který má sídlo v obvodu jiného okresního soudu, musela s touto skutečností při udělení plné moci počítat. Ekonomická zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu by se v případě přikázání „Obvodnímu soudu pro Prahu 1, případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze“ pouze přesunula ze žalobce na žalovanou 2), takže v konečném důsledku by takto realizovaná delegace nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení a tím větší hospodárnosti řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2017, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2017, sp. zn. ). Nelze rovněž opomenout, že žalovaná 1) má v blízkosti Okresního soudu v Olomouci své územní pracoviště.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodů vhodnosti nevyhověl a věc „Obvodnímu soudu pro Prahu 1, případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze“ nepřikázal.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. března 2017Mgr. David Havlíkpředseda senátu