Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 39/2017

33 Nd 39/2017

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

T. R. se domáhá odnětí věci „týkající se jeho základních práv a svobod“ Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci. Svůj návrh odůvodnil „celosvětovou změnou poměrů nastalou inaugurací 45. prezidenta USA Donalda J. Trumpa.“

Protože v podáních navrhovatele je uvedena řada soudních rozhodnutí, přičemž je požadováno „odnětí věci Vrchnímu soudu v Praze a její delegace Vrchnímu soudu v Olomouci“, bylo úřední cestou zjištěno, že u Vrchního soudu v Praze je v současné době vedena jediná dosud neskončená věc (sp. zn. ), která se týká T. R.; tato je zmiňována i v jeho podáních.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Vrchnímu soudu v Praze) a Vrchnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „ “), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2). Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3 věta druhá).

Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d, publikované pod č. ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Okolnost, pro niž T. R. navrhl přikázání věci označenému soudu (celosvětová změna poměrů v důsledku inaugurace prezidenta USA), neobstojí, neboť není relevantním důvodem pro delegaci. Lze uzavřít, že přikázání věci jinému soudu by nevedlo k rychlejšímu ani k hospodárnějšímu projednání věci; lze naopak předpokládat, že by přikázáním věci jinému soudu došlo ke zbytečnému prodloužení řízení.

Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2017

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu