Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5564/2016

26 Cdo 5564/2016

U S N E S E N Í

městské části Praha 4

M. T.

, zastoupenému Mgr. Romanou Semeckou, advokátkou se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Rumunská 1798/1, o vyklizení obytné místnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2016, č. j. -217, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen zaplatit

žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám JUDr. Vlasty Skálové, advokátky se sídlem v Praze 5, Plzeňská 247/59, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. října 2015, č. j. -174, ve spojení s usnesením ze dne 6. ledna 2016, č. j. -195, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit

„obytnou místnost – dvoulůžkový pokoj č. 8 v 6. patře zařízení určeného k trvalému bydlení – ve svobodárně v P.“

(dále jen „obytná místnost“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. května 2016, č. j. -217, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku o věci samé tak, že žalovanému uložil povinnost obytnou místnost vyklidit a vyklizenou odevzdat žalobkyni do jednoho měsíce od zajištění přístřeší; zároveň rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o nákladech státu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dovolatel) dovolání, k němuž se žalobkyně prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřila. Dovolací soud dospěl k závěru, že z posléze uvedených příčin není dovolání přípustné podle , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 – dále jen „ “ (viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII. ).

Vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( a 3 ) dovolatel v dovolání uplatnil rovněž nezpůsobilý dovolací důvod, jehož prostřednictvím se pokusil zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu rozhodného pro posouzení, zda v daném případě jde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy v tom smyslu, že by bylo namístě žalobu zamítnout.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle a 3 dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( věta za středníkem , ).

Dovolání není přípustné podle pro řešení právní otázky, že v daném případě nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu obč. zák. ( , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 – dále opět jen „obč. zák.“) v tom smyslu, že by bylo namístě žalobu zamítnout. Uvedenou otázku totiž odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 14. října 2009, sp. zn. , uveřejněné pod č. 6 v sešitě č. 1-2 /ve znění redakční opravy uveřejněné v sešitě č. 5-6/ z roku 2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), od níž není důvod se odchýlit. V citovaném stanovisku zaujal Nejvyšší soud názor, podle něhož skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení ( ), vázáním vyklizení na poskytnutí přístřeší či jiného druhu bytové náhrady, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát). Při zvažování, která z uvedených možností bude užita, je třeba brát do úvahy i situaci žalobce a újmu, která mu v důsledku zvoleného řešení nastane. Odvolací soud vzal při posouzení věci podle obč. zák. v úvahu nejen zjištěné právně významné okolnosti na straně dovolatele, nýbrž i na straně žalobkyně, a jeho úvaha odpovídá takto zjištěným okolnostem a není v tomto směru zjevně nepřiměřená. V uvedených souvislostech nelze ani přehlédnout, že zamítnutí žaloby na vyklizení bytu (nemovitosti sloužící k bydlení) na základě aplikace obč. zák. má být až poslední možností (ultima ratio), jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona v situaci, kdy by se odložené či podmíněné vyklizení bytu jevilo krajně nespravedlivým (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. června 2013, sp. zn. ).

Dovolací soud nepřehlédl dovolatelovo sdělení, že dovolání podává i proti

„výroku III.“

rozsudku odvolacího soudu, tj. jakoby i proti nákladovému výroku. S přihlédnutím k obsahu dovolání však zastává názor, že proti tomuto výroku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Ve vztahu k němu totiž v dovolání absentuje nejen vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), nýbrž i jakékoli vymezení dovolacího důvodu ( ). Kromě toho však nelze ani opomenout, že tímto výrokem odvolací soud nerozhodl o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč, takže přípustnost dovolání proti němu nelze opřít o ustanovení , neboť to výslovně vylučuje ustanovení

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – dílem pro vady, jež nebyly v dovolací lhůtě odstraněny, a dílem pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 15. března 2017JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu