Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tdo 271/2017

4 Tdo 271/2017-24

U S N E S E N Í

J. S.

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného

odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. , byl obviněný J. S. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s dozorem.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému P. B., škodu ve výši 142.200 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený P. B., odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. , podal obviněný J. S. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně ˗ pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , tak, že ho podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ˗ pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , podal obviněný J. S. prostřednictvím ustanovené obhájkyně dne 7. 1. 2017 dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že mu vytýkaná trestná činnost nebyla prokázána, přičemž polemizuje se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uvedl, že dovolání opírá o jeho druhou alternativu, protože bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku, přestože v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření uvedl, že dle jeho názoru bylo dovolání podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. V návaznosti na uvedenou skutečnost státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané a aby tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda byla dodržena zákonná lhůta k podání dovolání podle § 265e tr. ř. a zjistil, že dovolání obviněného J. S. bylo podáno opožděně.

Podle § 265e odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.

V této souvislosti však nutno konstatovat, že ustanovení § 265e odst. 2 tr. ř. se neuplatní, pokud v době, kdy řízení pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, obviněný neměl obhájce, neboť si jej sám nezvolil a přitom nebyl dán žádný důvod nutné obhajoby. V takovém případě se opis rozhodnutí soudu druhého stupně doručuje toliko obviněnému, a to i tehdy, jestliže v průběhu dovolací lhůty soud obviněnému ustanovil obhájce. Proto je z hlediska běhu lhůty k podání dovolání bez významu, zda a kdy byl doručen opis rozhodnutí napadeného dovoláním takto ustanovenému obhájci.

V souladu s ustanovením § 265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.

O zákonné lhůtě k podání dovolání byl obviněný poučen v usnesení Krajského soudu v Brně ˗ pobočky ve Zlíně.

Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisového materiálu shledal, že obviněnému J. S. bylo dovoláním napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně ˗ pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , doručeno dne 4. 3. 2016 (č. l. 327 spisu). Dne 18. 3. 2016 bylo Okresnímu soudu v Uherském Hradišti doručeno podání označené jako „dovolání“, které sepsal sám obviněný J. S. Okresní soud v Uherském Hradišti obviněného přípisem ze dne 22. 3. 2016, který mu byl doručen dne 30. 3. 2016 (č. l. 352 spisu), poučil podle § 265d odst. 2 tr. ř. a současně ho vyzval k odstranění vad předmětného podání. Dne 6. 5. 2016 byla Okresnímu soudu v Uherském Hradišti doručena žádost obviněného o ustanovení obhájce. Opatřením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. , byla obviněnému J. S. podle § 39 odst. 1 tr. ř. ustanovena obhájkyně Mgr. Hana Beníčková. Usnesení Krajského soudu v Brně ˗ pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , pak bylo obhájkyni obviněného doručeno dne 10. 11. 2016 (č. l. 371 spisu).

Nejvyšším soudem bylo z předloženého trestního spisu dále zjištěno, že v předmětné věci v době, kdy trestní řízení pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, obviněný obhájce neměl, neboť si jej sám nezvolil a tento mu nebyl ani ustanoven, když nebyl dán žádný z důvodů nutné obhajoby. Z obsahu trestního spisu se dále podává, že usnesení odvolacího soudu bylo obviněnému doručeno dne 4. 3. 2016. Poslední den lhůty k podání dovolání obviněného tak se zřetelem k výše citovaným ustanovením připadl na den 4. 5. 2016 (jednalo se o pracovní den - středa). Dovolání obviněného však bylo podáno prostřednictvím obhájkyně teprve dne 7. 1. 2017 (viz doklad o odeslání dovolání prostřednictvím datové schránky na č. l. 382 tr. spisu), tedy více jak 8 měsíců po uplynutí dovolací lhůty.

Nejvyšší soud tedy uzavírá, že dovolání obviněného bylo podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. a že tato lhůta nebyla zachována ani podle ustanovení § 265e odst. 3 tr. ř.

Je přitom třeba zdůraznit, že zákon (§ 265e odst. 4 tr. ř.) bez výjimky, tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení, a to vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému rozhodnutí, a období, v němž by mohlo být pravomocné rozhodnutí ještě tímto způsobem zpochybněno, nelze dále prodlužovat.

Pokud jde o podání ze dne 18. 3. 2016 napsané samotným obviněným a adresované Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, ve kterém uvádí, že podává dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ˗ pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , je nutno podotknout, že podle § 265d odst. 2 tr. ř. může obviněný dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). Z obsahu trestního spisu je pak zřejmé, že o tom byl obviněný řádně poučen jak usnesením Krajského soudu v Brně ˗ pobočky ve Zlíně, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , tak přípisem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 3. 2016.

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět.

S ohledem na výše uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného jako opožděné odmítl. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 21. 3. 2017

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu