Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5028/2016

30 Cdo 5028/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce J. B., proti žalované AB 4 B.V. s.r.o., soukromé společnosti s ručením omezeným, se sídlem v Nizozemí, Amsterdam 1077 XX, Strawinskylaan 933, Tower B, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. února 2016, č. j. -76, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění( ):

Žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalované zdržet se tam uvedeného jednání, zejména zastavení exekuce, kontaktování žalobce žalovanou, nakládání s jeho citlivými údaji a nakládaní s pohledávkami, které má žalovaná za žalobcem a činit jakékoli další právní kroky vůči žalobci.

Krajský soud v Brně (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 16. února 2016, č. j. –76, potvrdil usnesení Městského soudu v Brně (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 1. října 2015, č. j. -69, kterým soud prvního stupně zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že opětovně nezjišťoval majetkové poměry žalobce, když samotná otázka osvobození od placení soudních poplatků již byla pravomocně vyřešena usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. července 2015, č. j. -58, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od placení soudních poplatků žalobci z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva. Odvolací soud k tomu poznamenal, že podání exekučního návrhu, činění k tomu potřebných právních kroků, je kryto institutem zákonné licence vylučujícím neoprávněnost zásahu.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. února 2016, č. j. -76, a výslovně i proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1. října 2015, č j. -69, podal žalobce vlastnoručně sepsané dovolání, jehož součástí byl také návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Usnesením ze dne 1. září 2016, č. j. -113, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení předložil soudu plnou moc pro advokáta, který musí jím podané dovolání podepsat. Pokud žalobce výzvě nevyhoví, soud prvního stupně mu již žádného zástupce z řad advokátů ustanovovat nebude a to z důvodů, které mu již opakovaně byly sděleny. Věc bude předložena Nejvyššímu soudu k posouzení dané otázky. Bude na dovolacím soudu, zda zástupce z řad advokátů žalobci ustanoví, nebo bude dovolací řízení zastaveno.

Při projednání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. února 2016, č. j. -76, a proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1. října 2015, č. j. -69, Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.

Pokud se žalobce dovolává do usnesení Městského soudu v Brně (jako soudu prvního stupně) ze dne 1. října 2015, č. j. -69, Nejvyšší soud podle ustanovení a věty první řízení o takovém dovolání zastavil, neboť zde není soud, který by byl funkčně příslušný k rozhodnutí o dovolání povinného proti rozhodnutí Městského soudu v Brně jako soudu prvního stupně a nikoliv soudu odvolacího. Nejvyšší soud totiž rozhoduje podle ustanovení a v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku – dovolání – proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti tomuto rozhodnutí neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej věty první ). Řízení o dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srovnej shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Při projednání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. února 2016, č. j. -76, Nejvyšší soud uvážil, že podle může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. ).

V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť dovolatel uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.

Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).

Žalobce v předmětné věci uplatňuje svou žalobou zřejmě bezúspěšně právo (srov. část věty před středníkem ) za situace, kdy podání exekučního návrhu, činění k tomu potřebných právních kroků ze strany žalované, je kryto institutem zákonné licence vylučujícím neoprávněnost zásahu (srovnej Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. dubna 2010 sp.zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 54, ročník 2010). Není tedy důvod, aby pro dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem prvního stupně vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení a řízení o tomto dovolání zastavil.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. března 2017

JUDr. Pavel Pavlík předseda senátu