Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4336/2016

28 Cdo 4336/2016

U S N E S E N Í

Rekonstrukce Praha s.r.o.

1) Ing. Ľ. G.

, a

2) Ing. L. G.

, oběma zastoupeným Mgr. et Mgr. Rudolfem Leškou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6,

o zaplacení částky 3 372 617,68 Kč s příslušenstvím

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. května 2016, č. j. -207, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í ( ) :

Usnesením ze dne 3. 3. 2015, č. j. -178, Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku ( , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudních poplatcích“). K odvolání žalobkyně tentýž soud – postupem podle věty první , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – rozhodl usnesením ze dne 17. března 2016, č. j. -185, tak, že se jím dříve vydané usnesení o zastavení řízení „zrušuje“ (výrok I) a současně vyhověl žádosti žalobkyně o úhradu soudního poplatku v určených splátkách (výrok II).

K odvolání žalovaných Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 26. května 2016, č. j. -207, usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I potvrdil, zatímco ve výroku II jej změnil tak, že se návrh žalobkyně na povolení úhrady soudního poplatku (v částce 168 630 Kč) ve splátkách (po 10 000 Kč měsíčně) zamítá. V situaci, kdy žalobkyně žádala o povolení úhrady soudního poplatku ve splátkách (tvrdíc okolnosti, pro něž není schopna soudní poplatek uhradit), považoval i odvolací soud za předčasné, aby bylo řízení bez dalšího soudem zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, pokládaje za nezbytné, aby případnému zastavení řízení předcházelo poskytnutí informace poplatníku, že žádost o zaplacení soudního poplatku ve splátkách není přípustná, spolu s poskytnutím lhůty k úhradě soudního poplatku, eventuelně k podání žádosti o osvobození od soudních poplatků.

Proti usnesení odvolacího soudu – výroku pod bodem I, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně zrušil rozhodnutí o zastavení řízení – podali žalovaní dovolání.

Podané dovolání Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , neboť není přípustné; rozhodl tak proto, že dovoláním napadené rozhodnutí nepatří do okruhu rozhodnutí vypočtených v a přípustnost dovolání proti němu nezakládá ani ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu – poměřováno uplatněným dovolacím důvodem, včetně jeho obsahové konkretizace – nezávisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

O podaném dovolání (jeho přípustnosti) Nejvyšší soud rozhodoval podle stavu v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. ).

K argumentaci dovolatelů (co do přípustnosti dovolání) nelze než uvést, že rozhodnutí soudu, na něž odkazují (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2012, č.j. 1 Ans 3/2012-34, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2013, č. j.

-11), zakládají se na závěru o nepřípustnosti úhrady soudního poplatku ve splátkách za jimi tehdy řešené procesní situace, kdy nezaplacení soudního poplatku má za následek zastavení řízení, avšak současně dovozují, že takovou žádost „je nutno posoudit v intencích ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, jež umožňuje soudu řízení pro nezaplacení soudního poplatku v předepsaných případech nezastavit a povinnost platit soudní poplatek odložit až do rozhodnutí o věci samé“, případně jako žádost o osvobození od soudních poplatků (což dovolatelé ve kritice postupu soudu nižších stupňů v tomto řízení přehlížejí). Obdobně v důvodech usnesení ze dne 12. 3. 2015, č. j. Konf 2/2014-17, zvláštní senát uvádí (srov. bod 45 odůvodnění citovaného rozhodnutí), že „soud musí žádost o povolení splátek soudního poplatku posoudit dle obsahu buď jako žádost o osvobození od soudního poplatku, prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku, nebo jako žádost podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích“. K povinnosti soudu vyzvat poplatníka k zaplacení soudního poplatku a rozhodnout o jeho žádosti před zastavením řízení srov. např. i nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. .

[Z judikatury citované dovolateli sluší se připomenout, že i v odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. byla žalobkyně před zastavením řízení soudem explicitně vyrozuměna, že o povolení úhrady soudního poplatku ve splátkách – pro absenci zákonné opory – nebude rozhodováno, ve věci řešené Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 Ans 3/2012 byla pak stěžovateli taktéž zaslána výzva k úhradě soudního poplatku, ve které se soud vyslovil k předchozí žádosti stěžovatele o posečkání s úhradou soudního poplatku, a konečně v odkazované věci řešené Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. Městský soud v Praze (jako soud prvního stupně) v rozhodnutí o zastavení řízení řešil i otázku, obstojí-li žádost žalobce o povolení splátek soudního poplatku jako návrh podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích či jako návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků.]

Jestliže v posuzované věci odvolací soud revidoval rozhodnutí soudu prvního stupně o povolení úhrady soudního poplatku ve splátkách (s tím, že žádost žalobkyně přípustná není), aniž by za tohoto stavu současně zastavil řízení, pokládaje za potřebné, aby před případným zastavením řízení byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za řízení (§ 9 odst. 1, část věty před středníkem, zákona o soudních poplatcích) a bylo ji tak umožněno soudní poplatek (splatný podáním návrhu) zaplatit v soudem dodatečně určené lhůtě, případně požádat o osvobození od soudních poplatků (o poplatkovém osvobození žalobkyně pro nepříznivé poměry této účastnice dříve rozhodováno nebylo), pak je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu se shora prezentovanými závěry rozhodovací praxe soudů a v poměrech projednávané věci nemůže žalovanými nastolená otázka procesního práva (i se zřetelem k její obsahové konkretizaci) založit přípustnost dovolání ve smyslu

Proto Nejvyšší soud nepřípustné dovolání bez jednání odmítl ( věty první; věty první ).

Rozhodnutí o nákladech dovolacího řízení (vydané v situaci, kdy rozhodnutí dovolacího soudu po následném zastavení řízení je zde již rozhodnutím konečným; věty první, a věty první ) není třeba odůvodňovat (srov. věty druhé ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. března 2017

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu