Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4050/2016

33 Cdo 4050/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce Zdravější Vsetín a Střední Morava o. s. se sídlem v Luhačovicích, Josefa Černíka 453, identifikační číslo 229 01 264,zastoupeného JUDr. Josefem Červinkou, advokátem se sídlem v Novém Hrozenkově 843, proti žalovaným 1) A. B., 2) R. B., 3) Bc. J. P., 4) A. S., a 5) J. S., všem zastoupeným Mgr. Andreou Kuchařovou, advokátkou se sídlem v Uherském Hradišti, Prostřední 132, o zaplacení 600.000,- s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. 6. 2016, č. j. -417, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 14. 6. 2016, č. j. -417, potvrdil usnesení ze dne 5. 1. 2016, č. j. -385, jímž Okresní soud ve Zlíně zastavil (z důvodu nezaplacení soudního poplatku) řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 6. 2015, č. j. -286, a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud projednal podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 1 a 7 , čl. II bod 2 – dále jen „ “).

Žalobce spatřuje naplnění předpokladů přípustnosti svého dovolání v tom, že odvolací soud se „odchýlil od dovolací praxe“, konkrétně od rozhodnutí ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. , v němž se Nejvyšší soud vyjadřoval k případu, kdy žadatel o osvobození od soudních poplatků objektivně nemohl mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí o jeho žádosti, jakož i od závěrů „odůvodněných v R 99/2013“, podle nichž „lze osvobození placení soudního poplatku přiznat i právnické osobě i v tom případě, kdy objektivní neschopnost k úhradě soudního poplatku je důsledkem její podnikatelské činnosti“. Odvolacímu soudu přitom vytýká, že pečlivě nezkoumal jeho majetkové poměry, resp. že nevzal v úvahu, že jeho činnost není výdělečná (spočívá ve výchově a vzdělávání), že nemá žádné finanční prostředky, že své náklady hradí z darů a že dům, který vlastní, je neobyvatelný a vyžaduje opravy.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že nastaly předpoklady pro zastavení řízení podle , o soudních poplatcích, neboť žalobce nesplnil svou poplatkovou povinnost (nezaplatil soudní poplatek z odvolání). Dovolací námitky podpořené odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. , a „R 99/2013“ však míří výlučně k zpochybnění závěrů obsažených v usnesení ze dne 19. 11. 2015, č. j. -375, jímž Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně potvrdil usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 1. 10. 2015, č. j. -367, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku z odvolání; dovolání, které proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu žalobce podal, Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 18. 5. 2016, č. j. -417, v němž konstatoval, že odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození žalobce od soudních poplatků nepochybil, neboť zvažoval všechna relevantní hlediska pro osvobození od soudních poplatků, hodnotil je v jejich vzájemné souvislosti a akcentoval, že žalobce si pro něho nepříznivé rozhodnutí přivodil tím, že soudy nepravdivě a neúplně informoval o svých majetkových poměrech, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti žádosti, přičemž přiznání osvobození od soudních poplatků je opatřením výjimečným a nelze ho použít v případech, kdy žadatel přes výzvy soudu své poměry věrohodně nedoloží (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. ).

Dovolatel v posuzovaném případě pomíjí, že spojuje-li přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozhodnutí z hlediska právního posouzení skutečně založen. Otázka splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků podle , kterou nastolil k dovolacímu přezkumu, takovou otázkou není. Řešení otázky, na níž dovoláním napadené rozhodnutí závisí, tj. naplnění předpokladů pro postup soudu podle , o soudních poplatcích, v dovolání zpochybněno není.

Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věty druhé ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. března 2017

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu