Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 127/2017

21 Cdo 127/2017

U S N E S E N Í

QI investiční společnost, a. s.

M. N.,

zastoupené Mgr. Josefem Smutným, advokátem se sídlem v Pardubicích, tř. Míru č. 92, o 190 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. června 2016 č. j. -96, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 6. 2016 č. j. -96 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve výši „maximálně 190 000 Kč“ za porušení povinnosti žalované uvedené v čl. VI odst. 2 písm. c) zástavní smlouvy ze dne 3. 6. 2004, v němž se žalovaná zavázala „neprodleně písemně informovat zástavního věřitele o všech podstatných změnách týkajících se zástavy“, aniž by bylo ve smlouvě definováno, co se považuje za „podstatné změny týkající se zástavy“, je z důvodu neurčitého vymezení zajišťované povinnosti neplatné] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2010 sp. zn. a v něm vyjádřený právní názor, že jednou z podmínek platnosti ujednání o smluvní pokutě je to, aby byla ve smlouvě určitým a srozumitelným způsobem vymezena povinnost, k níž se dlužník na základě smlouvy zavázal a v důsledku jejíhož porušení má věřitel právo vůči dlužníku na zaplacení smluvní pokuty, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2012 sp. zn. , podle jehož odůvodnění má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí z ujednání o smluvní pokutě jednoznačně vyplývat, splnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, to znamená, při porušení které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Poukazuje-li dovolatel pro podporu svého názoru o určitosti uvedeného ujednání o smluvní pokutě na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2012 sp. zn. , podle jehož odůvodnění je požadavek určitosti vymezení povinností zajištěných smluvní pokutou naplněn i v případě, je-li smluvní pokuta sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno, a tedy i v případě ujednání ve smlouvě o výhradním zprostředkování, že smluvní pokuta se bude vztahovat na „porušení jakéhokoliv závazku zájemce vyplývajícího mu ze smlouvy“, pak přehlíží, že povinnost žalobkyně v čl. VI odst. 2 písm. c) zástavní smlouvy neprodleně písemně informovat zástavního věřitele o „všech podstatných změnách týkajících se zástavy“ netvoří ucelený a identifikovatelný soubor povinností, který není nutné dále konkretizovat.

Je-li ujednání o smluvní pokutě neplatné pro neurčitost vymezení zajišťované povinnosti, nemůže být žaloba na zaplacení smluvní pokuty již jen z tohoto důvodu opodstatněná, a nemá proto význam zabývat se otázkou, zda byla její výše sjednána v souladu s dobrými mravy.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. února 2017

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu