Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 17/2017

3 Tdo 17/2017-24

U S N E S E N Í

J. R.

I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu

se

usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. ,

zrušují

.

II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu

se zrušují

i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 265

l

odst. 1 trestního řádu

se

Obvodnímu soudu pro Prahu 2

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 5. 2016, sp. zn.

, byl obviněný J. R. uznán vinným ze spáchání přečinu úvěrového podvodu podle ve formě pomoci podle . Za to a za přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. ze dne 14. 7. 2015, který nabyl právní moci dne 14. 7. 2015, byl podle za užití , odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře sto padesáti hodin. Podle byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. ze dne 14. 7. 2015, který nabyl právní moci dne 14. 7. 2015, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného R. R. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu byla oběma obviněným uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně poškozené společnosti Home Credit, a. s., IČ 269 78 636, se sídlem Nové Sady 996/25, 602 00 Brno, škodu ve výši 9.750 Kč. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu byla poškozená společnost odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni

Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 8. 2016, sp. zn.

, jímž je podle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 23. 8. 2016 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].

Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl

obviněný dovoláním

, v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Obviněný namítl, že z provedeného dokazování ani z rozsudečného výroku nevyplývá skutečnost, že by předem dal spoluobviněnému R. souhlas k uzavření úvěrové smlouvy způsobem, že se za něj bude vydávat, použije jeho osobní údaje a nechá zaslat peníze na jeho účet. Veškeré jednání obviněného týkající se vyzvednutí peněz se odehrálo až po dokonání činu spoluobviněným R. Takovému posouzení podle obviněného nasvědčuje i to, že na R. podal trestní oznámení. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. je proto dovolatel přesvědčen, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Rovněž právní posouzení, že se měl dopustit pomoci k přečinu úvěrového podvodu podle k , je podle obviněného v rozporu s konstantní judikaturou.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Opis dovolání obviněného byl samosoudkyní soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k

vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci

. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) k dovolání uvedl, že deklarovanému dovolacímu důvodu neodpovídá část námitek, podle kterých okolnost, že spoluobviněný R. měl ke svému jednání předchozí souhlas dovolatele, nevyplývá z provedeného dokazování. Již v tzv. skutkové větě soud uvedl, že obviněný R. vystupoval při sjednávání smlouvy se souhlasem dovolatele a že mu dovolatel poskytl svůj bankovní účet po předchozí dohodě. Státní zástupce dále uvedl, že pomoc k trestnému činu může být spáchána i jiným způsobem, než je demonstrativně uveden v . V daném případě se jednalo nepochybně o formu psychické pomoci, přičemž výběr peněz z bankovního účtu a jejich předání spoluobviněnému byl splněním slibu přispět po trestném činu. Právní posouzení proto považuje státní zástupce za přiléhavé.

Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl, protože jde o dovolání zjevně neopodstatněné.

Obviněný J. R. je podle § 265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací

(§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

Důvod dovolání podle

§ 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu

je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod se není možné domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Ve výjimečných případech je ovšem – s ohledem na právo obviněného na spravedlivý proces – nutno o relevanci námitek proti skutkovým zjištěním uvažovat i v dovolacím řízení, pokud existuje extrémní rozpor mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozené podobě a provedenými důkazy (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. nebo sp. zn. ). Extrémní rozpor je dán tehdy, jestliže zásadní skutková zjištění v rozhodnutí zcela chybí vzhledem k absenci příslušných důkazů, nebo zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, či jsou dokonce opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování. A právě na takový extrémní nesoulad mezi skutkovými závěry soudů a provedenými důkazy dovolatel poukazoval, což činilo jeho námitky z hlediska uplatněného důvodu dovolání relevantními.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání, přezkoumal podle § 265i odst. 3 trestního řádu zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Přitom dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Právní posouzení jednání dovolatele opřely soudy o skutkové závěry, podle nichž byl dovolatel o postupu spoluobviněného R. R. předem informován, neboť (1) poskytnuté finanční prostředky byly zaslány na jeho bankovní účet, odkud je krátce na to vybral a předal spoluobviněnému, (2) ze svědectví M. Č. bylo zjištěno, že dovolatel měl v inkriminované době postupovat nějakou půjčku spoluobviněnému a obešel kvůli tomu s E. R. několik bankovních společností, (3) dovolatel byl o poskytnutí úvěru vyrozuměn dopisem zaslaným mu společností Home Credit, s. r. o., přestože tvrdí, že se o úvěru dozvěděl až z upomínky o zaplacení jedné z úvěrových splátek, a (4) je usvědčován spoluobviněným R. R., jehož skutková verze nebyla ničím zpochybněna. Takové skutkové závěry ovšem nekorespondují s dosud provedenými důkazy, jak jsou zachyceny v trestním spise.

Pokud jde o svědectví M. Č., jedná se ve skutečnosti o jeho vysvětlení z přípravného řízení, vyžádané ve smyslu § 158 odst. 3 trestního řádu a zachycené na úřední záznam podle § 158 odst. 6 trestního řádu (č. l. 48–51). Výslech této osoby jako svědka však nebyl v řízení proveden a označený úřední záznam o podaném vysvětlení ani nebyl u hlavního líčení proveden jako důkaz podle § 211 odst. 6 trestního řádu (č. l. 182–190). Za této situace oba soudy pochybily, pokud o obsah úředního záznamu o podaném vysvětlení opřely své závěry o vině dovolatele (§ 158 odst. 6 věta třetí trestního řádu). Nehledě na uvedené je třeba zdůraznit, že samotné vysvětlení M. Č. bylo zachyceno toliko v obecné rovině, kdy z něj podle Nejvyššího soudu nelze bez dalšího doplnění činit závěry rozhodné pro projednávanou věc. Pokud je zde neurčitě naznačeno, že v inkriminované době dovolatel se svojí švagrovou E. R. neúspěšně obcházel několik bankovních společností za účelem získání půjčky pro spoluobviněného R. R., pak by taková skutečnost měla být snadno ověřitelná právě u bankovních společností, které zpravidla i neúspěšné žádosti o půjčky evidují.

Další pochybení při analýze provedených důkazů zjistil dovolací soud ve vztahu k závěru o vyrozumění dovolatele ze strany poškozené společnosti Home Credit, s. r. o. Jak totiž vyplývá z vyjádření poškozené (č. l. 77), s klientem bylo komunikováno prostřednictvím emailu, na který mu bylo zasláno potvrzení o uzavření úvěrového smlouvy. Pokud jde o y týkající se splácení předmětné půjčky (č. l. 66-74), je sice v záhlaví jako adresát označen dovolatel, ve spise však není založeno nic, z čeho by bylo možné uzavřít, že y byly zaslány poštou na uvedenou adresu a nikoliv na výše uvedený email (který spoluobviněný R. R. označil za svůj). Z tohoto pohledu dosud rozhodně nebyla vyvrácena obhajoba dovolatele, že se o půjčce dozvěděl až z upomínky od poškozené společnosti. Přitom právě citované y považoval odvolací soud za rozhodující důkaz svědčící proti dovolateli.

Ve vztahu k výpovědi spoluobviněného R. R. je pak třeba zdůraznit, že soudy jeho verzi uvěřily (jeho verze údajně nebyla v průběhu dokazování ničím zpochybněna), přestože je zde zásadní rozpor mezi závěrem soudu uvedeným přímo ve skutkové větě, že peníze z půjčky předal dovolatel spoluobviněnému (tedy že celá půjčka byla realizována ve prospěch spoluobviněného), a opakovaným tvrzením spoluobviněného R., že peníze z půjčky byly pro potřebu dovolatele, který mu nic nepředal. Zohlední-li k tomu dovolací soud skutečnost, že to byl právě dovolatel, kdo na spoluobviněného podal trestní oznámení, nelze (to ani z převážné části) na tvrzení spoluobviněného stavět závěr o vině dovolatele.

Nesporným faktem tak zůstává pouze to, že peníze z půjčky byly připsány na účet dovolatele, z něhož byly následně vybrány. To samo o sobě ovšem o vině dovolatele nesvědčí, tím spíš, kdy obhajobu dovolatele k této otázce nelze bez dalšího jako nevěrohodnou odmítnout.

Z výše uvedených důvodů proto nemohla napadená rozhodnutí obstát, když byl zjištěn extrémní nesoulad mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozené podobě a provedenými důkazy, a proto dovolací soud výjimečně přistoupil ke kasaci napadených rozhodnutí na základě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu pro vadný postup soudů týkající se skutkových podkladů rozhodnutí.

Protože Nejvyšší soud shledal dovolání obviněného důvodným, zrušil podle § 265k odst. 1, 2 věta první trestního řádu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265

l

odst. 1 trestního řádu

pak

přikázal

Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto své rozhodnutí učinil podle § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu v neveřejném zasedání, neboť zjištěné vady zároveň nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání.

Věc se tak vrací do stadia, kdy Obvodní soud pro Prahu 2 bude muset věc znovu projednat a rozhodnout. V novém řízení o této věci bude povinen postupovat v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu (§ 265s odst. 1 trestního řádu). Jde v podstatě o to, aby řádným procesním postupem zachytil výpověď M. Č. a pokusil se o její bližší konkretizaci, přičemž jím sdělené skutečnosti by měl eventuálně dále ověřit. Nalézací soud by se měl zaměřit i na otázku, jakým způsobem a komu byly doručeny y vztahující se k předmětné půjčce, a zda se tedy o půjčce dovolatel dozvěděl skutečně bezprostředně po jejím uzavření. Teprve taková následná zjištění bude možné dát do vzájemných souvislostí s ostatními rozhodnými okolnostmi, hodnotit je a přijmout relevantní skutkové a právní závěry.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 25. 1. 2017

JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu