Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 10/2017

7 Td 10/2017-9

U S N E S E N Í

M. D.

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci

příslušný

Obvodní soud pro Prahu 4.

Podle § 25 tr. ř. se věc Obvodnímu soudu pro Prahu 4

neodním

á

.

O d ů v o d n ě n í :

Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, podal dne 6. 1. 2017, sp. zn. 2 ZN 341/2016, u Obvodního soudu pro Prahu 4 návrh na uložení ochranného léčení (č. l. 1 spisu ) u podezřelého M. D. s tím, že policejní orgán Policie České republiky, obvodní ředitelství policie Praha IV, SKPV, 1. oddělení obecné kriminality usnesením ze dne 29. 12. 2016, č. j. KRPA-297822-47/TČ-2016-001471, podle § 159a odst. 1 tr. ř. odložil (č. l. 72 spisu) trestní věc podezření ze spáchání přečinu šíření poplašné zprávy podle § 357 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustil M. D. tím, že dne 6. 8. 2016 ze svého počítače, který má umístěn na adrese trvalého pobytu, měl rozšiřovat poplašnou zprávu (odpálení vodíkové bomby v Praze), kterou rozeslal do ČT, TV Nova, TV Prima a novin Lidovky. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, pak bylo zjištěno, že podezřelý trpí paranoidní schizofrenií, proto jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v době spáchání skutku zcela vymizelé. Podezřelý netrpí závislostí na návykových látkách. Znalec navrhuje uložení ochranného léčení psychiatrického ambulantní formou.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. , bylo rozhodnuto o předložení věci podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Místem spáchání trestného činu je místo, kde došlo k jednání obviněného. Podle soudu je ze spisového materiálu zřejmé, že podezřelý zaslal zprávu ze svého počítače umístěného v místě jeho bydliště v Brně. Podezřelý má v Brně nejen trvalé bydliště, v němž se zdržuje, ale má tam také zaměstnání a v Brně dochází rovněž k ošetřujícímu lékaři. Znalecký posudek byl vypracován MUDr. J. Pokorou, znalcem vedeným u Krajského soudu v Brně, zaměstnaným v Psychiatrické léčebně v Brně – Černovicích. Obvodní soud má za to, že v souladu s § 18 odst. 1 tr. ř. není dána jeho příslušnost k projednání věci, když naopak je podle něj dána příslušnost Městského soudu v Brně. Pokud by jeho příslušnost k projednání věci byla dána, navrhuje, aby byla věc Obvodnímu soudu pro Prahu 4 odňata a přikázána Městském u soudu v Brně právě s ohledem na bydliště podezřelého, sídlo znalce, místo současné léčby podezřelého, když všechna se nacházejí v Brně. Za této situace by podle soudu bylo i s ohledem na druh navrhovaného opatření, neekonomické a neefektivní konat veřejné zasedání o návrhu státního zástupce v Praze.

Nejvyšší soud nejprve zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.).

V ustanovení § 357 odst. 1 a 2 tr. zákoníku jsou upraveny dvě samostatné skutkové podstaty, které se odlišují především jednáním, jímž pachatel s poplašnou zprávou nakládá. Ustanovením odst. 1 se postihuje, pokud pachatel úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení tím, že sám rozšiřuje poplašnou zprávu a ustanovením odst. 2 naopak pachatel takovou zprávu sdělí některému uvedenému orgánu veřejné moci, jinému subjektu nebo hromadnému informačnímu prostředku. Je tedy zřejmé, že se v daném případě M. D. jako osoba, která není pro nepříčetnost trestně odpovědná, měl dopustit činu jinak trestného, a to přečinu šíření poplašné zprávy podle § 357 tr. zákoníku, kdy prostřednictvím internetu ze svého bydliště v Brně zaslal (tedy „sdělil“ ve smyslu § 257 odst. 2 tr. zákoníku) poplašnou zprávu na různé e-mailové adresy (ČT, TV Nova, TV Prima, Lidovky), mimo jiné tedy na e-mailovou adresu Diváckého centra ČT, se sídlem v Praze 4 (č. l. 2, 54 spisu). Policejní orgán odložil trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu šíření poplašné zprávy podle § 357 odst. 1 tr. zákoníku, když v tomto usnesení policejního orgánu i v návrhu státního zástupce na uložení ochranného léčení se v popisu skutku uvádí, že podezřelý danou poplašnou zprávu „měl sdělit hromadným informačním prostředkům“. Je tedy zřejmé, že ke spáchání uvedeného přečinu mělo dojít i tam, kde byly poplašné zprávy sděleny a adresáty přijímány. Také v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 je proto místo, kde měl být trestný čin (resp. v případě M. D. čin jinak trestný) spáchán a jedná se tak o soud místně příslušný k rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že místně příslušný k projednání věci (rozhodnutí o návrhu státního zástupce na uložení ochranného léčení) je Obvodní soud pro Prahu 4.

Dále pak byl posouzen alternativní návrh Obvodního soudu pro Prahu 4 podle § 25 tr. ř., na odnětí věci a její přikázání Městskému soudu v Brně.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal.

Pokud jde o soudem navrhovaný postup podle § 25 tr. ř., je nutno trvat na tom, že jde o postup zcela výjimečný a tedy odůvodněný zcela výjimečnými okolnostmi. Skutečnosti uváděné obvodním soudem však takovými důležitými důvody nejsou. Skutečnost, že o návrhu na uložení ochranného léčení je příslušný rozhodnout soud, v jehož obvodu nemá obviněný, resp. podezřelý bydliště a ani zde nebude vykonávat ochranné léčení, není nijak neobvyklá a trestní předpisy s ní ve svých ustanoveních počítají. Skutečnost, že podezřelý nebo soudní znalec mají bydliště či sídlo v obvodu jiného soudu než soudu příslušného, není obecně důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu. Na straně obviněného může být takovou výjimečnou okolností zejména jeho značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu. O takový případ však v této věci podle dostupného spisového materiálu nejde.

Po pečlivém zvážení okolností případu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky tr. ř., které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d.

Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 23. února 2017

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu