Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2760/2016

28 Cdo 2760/2016

U S N E S E N Í

Ing. T. K.

statutárnímu městu Ostrava

– městský obvod Svinov

, se sídlem v Ostravě – Svinově, Bílovecká 69, zastoupenému JUDr. Hanou Sayehovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Sokolská třída 1925/49,

o zaplacení částky 52 656 Kč s příslušenstvím

, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. února 2016, č. j. -503, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 392,30 Kč k rukám JUDr. Hany Sayehové, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením – poté, co jím dříve vydané usnesení ze dne 22. ledna 2015, č. j. -444, bylo zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. prosince 2015, č. j. -481 – Krajský soud v Ostravě potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. května 2013, č. j. -345, v napadeném výroku pod bodem II, jímž bylo ve věci neúspěšnému žalobci (s odkazem na ustanovení ) uloženo nahradit žalovanému k rukám jej v řízení zastupující advokátky náklady řízení v částce 120 890 Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I); současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

V podaném dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se řešení relevantních otázek procesního práva napadeným rozhodnutím odchyluje od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a důvodnost v nesprávném právním posouzení věci, žalobce kritizuje závěry odvolacího soudu vztahující se k výkladu a aplikaci ustanovení , resp. též závěry o účelnosti nákladů na zastoupení advokátem vynaložených žalovaným coby statutárním městem.

V souladu s bodem 7., článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů – uplatní se v dovolacím řízení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ “).

Dovolání není přípustné, neboť napadené rozhodnutí (jež nepatří do okruhu usnesení vyjmenovaných v ) nezávisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (a není tak naplněno žádné z hledisek přípustnosti dovolání podle ).

V otázce aplikovatelnosti ustanovení při rozhodování o náhradě nákladů řízení odvolací soud nevybočil ze závěrů, jež Nejvyšší soud uvedl v předchozím kasační rozhodnutí v dané věci (usnesení ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. ) a z judikatury v něm citované (z ní srovnej zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 2/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. , uveřejněný tamtéž pod č. 24, ročník 2015). Rozhodnutí odvolacího soudu vychází z principu úspěchu ve věci a z premisy, že moderace náhrady nákladů soudem podle je opatřením výjimečným. Závěr, že nejsou splněny předpoklady pro nepřiznání náhrady nákladů ve věci úspěšné žalované, se zakládá na racionální úvaze odvolacího soudu zohledňující rozhodná hlediska aplikovatelnosti cit. ustanovení, a to i co do předestřených okolností projednávané věci (kdy odvolací soud, a to již v rovině věcného posouzení považuje postup žalobce při uplatňování práv za současně odporující dobrým mravům, se zřetelem na další žalobcem neplatně prováděné dispozice s nemovitostí a takto získaný majetkový prospěch násobně převyšující částku nárokovanou k vrácení), přičemž okolnostmi o majetkových, sociálních, osobních či dalších poměrech účastníků v dovolání ani argumentováno není.

V rozporu s ustálenou rozhodovací praxí principiálně není ani posouzení otázky účelnosti žalovanou vynaložených nákladů k obraně jejího práva. Předně – ve vztahu k účelnosti jednotlivých úkonů vykonaných v řízení žalovanou (její zástupkyní) se žádné námitky neuplatňují. Ve vztahu k účelnosti nákladů na zastoupení advokátem jako takového připomíná se judikatura dovolacího soudu a Ústavního soudu, dle níž nejenom u státu, ale i statutárních měst

lze zpravidla předpokládat

dostatečné materiální a personální vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho aniž by musela využívat právní pomoci advokátů; není-li jimi v příslušném řízení

prokázán opak

, nejsou náklady na zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. , nebo nález ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. , a jejich reflexi v judikatuře Nejvyššího soudu – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 7. 1. 2016, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 7. 9. 2016, sp. zn. ).

Postup soudu při zvažování účelnosti vynaložených nákladů nemůže být ovšem mechanický a zjednodušující (jak Nejvyšší soud – i s ohledem na shora citovanou judikaturu Ústavního soudu a další relevantní hlediska v ní uvedená – zdůraznil v dané věci také již v usnesení ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. ). S odkazem na další rozhodovací praxi dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2016, sp. zn. ) sluší se pak znovu připomenout, že shora předestřené judikaturní závěry vylučující zastoupení advokátem jako účelné je třeba posuzovat nanejvýš obezřetně s vyloučením zjednodušující paušalizace a s přihlédnutím k povaze konkrétního sporu a poměrů zastoupeného účastníka. Právě i tomuto požadavku v případě hodnocení účelnosti žalovanou vynaložených nákladů na advokátní zastoupení v řízení odvolací soud v souzené věci po kasaci předchozího rozhodnutí dovolacím soudem dostál, podložil-li svou úvahu konkrétním zjištěními, jež zde ospravedlňují advokátní zastoupení žalované, a to nejenom s ohledem na velikost a personální vybavení městského obvodu statutárního města, jenž podle obecně závazné vyhlášky (Statut města Ostravy, č. 14/2013, jehož vydání se opírá o zákonné zmocnění obsažené v , o obcích, ve znění pozdějších předpisů) spravuje sporný majetek a ohledně něj jedná jménem žalované, ale i s ohledem na povahu věci, v níž žalovaná v občanskému soudním řízení k obraně svých práv (stejně tak jako žalobce k jejich uplatňování) potřebovala kvalifikované právní zastoupení. Ovšemže ani průběh sporu (i s přihlédnutím k době jeho trvání, jež byla bezesporu spoluurčována i jeho složitostí) nenasvědčuje tomu, že by snad projednávaný spor patřil k obvyklé agendě žalovaného města.

Proto Nejvyšší soud dovolání, jež není přípustné, odmítl (srov. věty první ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, , , části věty před středníkem, a ; k nákladům (oprávněného) žalovaného v dovolacím řízení patří odměna za zastupování advokátkou v tomto řízení (určená z předmětu dovolacího řízení, jenž je představován částkami 120 890 Kč a 17 990 Kč) ve výši 3 330 Kč [ , , , odst. 3 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrada hotových výdajů advokátky stanovená paušální částkou 300 Kč na jeden úkon právní služby ( advokátního tarifu) a náhradou za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrad ( ) v částce 762,30 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. února 2017

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu