Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 329/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné OMA CZ, a. s., se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Borová č. 103, identifikační číslo osoby 25406761, zastoupené JUDr. Vítem Lebedou, advokátem se sídlem v Karlových Varech, T. G. Masaryka č. 854/25, proti povinné Farmě Pavlíkov s.r.o., se sídlem v Pavlíkově č. 217, identifikační číslo osoby 47546719, pro 483 539 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2016, sp. zn. , takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í ( ) :

Soudní exekutor Mgr. Miloš Dvořák, Exekutorský úřad Sokolov, usnesením ze dne 24. 6. 2016, č. j. 041 EX 261/16-8, vydaném na základě závazného pokynu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21. 6. 2016, č. j. -23, zamítl návrh oprávněné na vedení exekuce na základě rozhodčího nálezu JUDr. Davida Petriláka ze dne 29. 2. 2016, č. j. 15111301, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Exekuční titul, jímž byl rozhodčí nález JUDr. Davida Petriláka ze dne 29. 2. 2016, č. j. 15111301, byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky a rozhodce neměl k jeho vydání pravomoc.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29. 8. 2016, sp. zn. , usnesení soudního exekutora potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudního exekutora, že rozhodčí doložka nevyhovovala požadavkům , ve znění pozdějších předpisů, a je absolutně neplatná zejména proto, že dohodnutý způsob výběru rozhodce znemožňuje transparentní výběr rozhodce, když rozhodčí doložka neobsahuje přímo dovoditelná jména či způsob ustanovení rozhodce a naopak odkazuje na široký seznam advokátů a koncipientů ČAK a výběr rozhodce z tohoto seznamu je ponechán třetí osobě, která „není na sporu zcela nezávislá“.

Oprávněná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. část první čl. II bod 7 a část první čl. II bod 2 ), dále jen „“, a dospěl k závěru, že podle ustanovení není přípustné, neboť toto rozhodnutí je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a není důvod, aby tato právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. (uveřejněném pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přijal a odůvodnil závěr, že rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky nemá k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc; rozhodčí nález pak není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle zastavit.

V exekučním řízení před pověřením soudního exekutora provedením exekuce je nezbytné vždy zkoumat, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc. Zjistí-li soud, že rozhodčí doložka nebyla uzavřena nebo že rozhodčí doložka je absolutně neplatná podle § 39 obč. zák., a rozhodce přesto vydal rozhodčí nález, ačkoliv k tomu neměl pravomoc, dá soudnímu exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh zamítl, a to bez ohledu na to, zda povinný podal návrh na zrušení rozhodčího nálezu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2015, sp. zn. ).

Stran platnosti rozhodčí smlouvy a transparentnosti výběru rozhodce Nejvyšší soud uzavřel, že je-li třetí osobou, která má podle rozhodčí smlouvy (doložky) vybrat rozhodce, právnická osoba, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, jež rozhodce jmenuje z okruhu osob, s nimiž dlouhodobě spolupracuje, jejichž seznam i nadále vede a jejichž činnost organizačně a administrativně zajišťuje, nelze takto učiněný výběr rozhodce považovat za transparentní, což má za následek neplatnost rozhodčí doložky podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, a tyto závěry se nepochybně obdobně uplatní také v poměrech vycházejících ze , , dále jen „o. z.“ (viz a o. z.). Vůle stran vyjádřená v takové rozhodčí doložce proto nemůže být respektována, jelikož odporuje pravidlům spravedlivého procesu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 101/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Za netransparentní je tedy dle ustálené judikatury dovolacího soudu považován takový způsob ustanovení rozhodce, kterým je odkazováno na jakýkoli seznam osob, který je odlišný od seznamů vytvářených v rámci statutů a řádů vydávaných podle zákona o rozhodčím řízení stálými rozhodčími soudy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. ; rozsudek ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Lze proto uzavřít, že rozhodčí doložka, obsahující ustanovení o výběru rozhodce tak, že „rozhodce bude určen jednatelem společnosti Arbitrážní centrum, s. r. o. a to z řad advokátů či advokátních koncipientů vedených ČAK“, je neplatná a odvolací soud tedy postupoval správně a zcela v intencích ustálené judikatury dovolacího soudu, od které není žádného důvodu se odchýlit; jinak řečeno, není zde situace, kdy by dovolací soud měl oproti této rozhodovací praxi v dané věci rozhodnout jinak.

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 2. 2017JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předsedkyně senátu