Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3756/2016

30 Cdo 3756/2016

U S N E S E N Í

J. J.

,

zastoupeného JUDr. Vladimírem Řičicou, advokátem se sídlem v Praze 4, Voráčovská 937/14, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16,

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových,

se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, č. j. -322, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30. 10. 2013, č. j. -279, uložil žalované zaplatit žalobci částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky 48 299 760 Kč s příslušenstvím a žalobu o zaplacení úroku z částky 90 000 Kč od 10. 1. 2008 do 9. 7. 2008 (výrok II) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení (výrok III).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I a v zamítavém výroku II potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a ve výroku III o náhradě nákladů řízení jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Uvedených částek se žalobce domáhal jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku trestního stíhání, které proti němu bylo vedeno a neskončilo odsouzením, ale bylo zastaveno.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce ve výroku I včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Dovolání do části výroku I napadeného rozsudku, kterou byl potvrzen vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně, není subjektivně přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2000, sp. zn. ).

Námitka žalobce, že odvolací soud pominul nález Ústavního soudu, na který žalobce odkazoval při „veřejném zasedání“, nemůže přípustnost dovolání založit. Odvolací soud se při odůvodňování napadeného rozhodnutí neodchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu ( ), neboť z odůvodnění je zřejmé, na základě jakých důvodů odvolací soud rozhodl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je soud povinen uvést důvody pro své rozhodnutí, avšak tato povinnost nemůže být chápána jako příkaz předložit detailní odpověď na každý argument; rozsah této povinnosti se může lišit podle povahy rozhodnutí, přičemž její splnění může být hodnoceno pouze ve světle konkrétních okolností případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. ).

Ani obecný nesouhlas žalobce s výší přiznaného zadostiučinění není způsobilý přípustnost dovolání podle založit, neboť závěr o přiměřenosti zadostiučinění je závislý na posouzení řady dílčích právních otázek, jejichž řešení dovolatel nezpochybňuje. Odvolací soud (a soud prvního stupně, na jehož rozsudek odvolací soud v odůvodnění odkázal) při stanovení výše zadostiučinění zohlednil kritéria, která mohou podle judikatury Nejvyššího soudu pravidelně indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy v případech zahájení trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem – tedy zejména povahu trestní věci, délku trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Posouzení žádného z uvedených kritérií přitom žalobce v dovolání relevantním způsobem nezpochybnil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , části věty před středníkem a a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle ve znění účinném od 1. 7. 2015 (viz čl. II bod 1 ve spojení s čl. VI ) ve výši 300 Kč ( ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 10. února 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu