Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 7/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Ing. J. H., proti žalovanému Ing. Aleši Klaudymu, se sídlem v Děčíně, Masarykovo nám. 191/18, PSČ 405 02, jako insolvenčnímu správci dlužnice HOTEL BORNÝ - F, s. r. o., o vyloučení věcí z majetkové podstaty, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, se sídlem v Liberci, Pelhřimovská 541/16, PSČ 460 79, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice HOTEL BORNÝ - F, s. r. o., se sídlem v Doksech, Staré Splavy 249, PSČ 471 63, identifikační číslo osoby 63992361, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze vznesené žalobcem, takto:

I. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ladislav Derka, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. František Kučera a JUDr. Iva Novotná nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , ( . Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , ( ), se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 31. října 2016, č. j. -26, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků.

Žalobce se proti uvedenému rozhodnutí odvolal (č. l. 27, 32) a v rámci odvolání vznesl námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, všech soudců Vrchního soudu v Praze a navrhl přikázání věci jiným soudům z důvodu nutnosti.

Důvod podjatosti soudců JUDr. Františka Kučery, JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina žalobce spatřuje v jejich „účelovém“ rozhodnutí ze dne 12. srpna 2016, „č. j. -20“ [správně jde o č. j. , -20 ( )], a důvod podjatosti soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v jejich rovněž „účelovém“ rozhodnutí ze dne 10. listopadu 2016, „č. j. -15“ (správně jde o č. j. , -15). Dále pak toliko v obecné rovině uvádí, že „se zřetelem na její/jejich poměr k věci, k účastníkům jsou tu objektivní důvody pochybovat o její/jejich objektivní nepodjatosti“.

Soudci senátu 101 VSPH Vrchního soudu v Praze (jemuž byla věc přidělena podle rozvrhu práce k vyřízení) JUDr. Ladislav Derka, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. František Kučera a JUDr. Iva Novotná se k námitce podjatosti vyjádřili (dne 2. ledna 2017) shodně tak, že ji nemají za důvodnou. Nemají žádný poměr k věci, k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům, který by vzbuzoval pochybnost o jejich nepodjatosti.

Podle , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je − stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 − dostupné na webových stránkách tohoto soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žalobce ve vznesené námitce podjatosti nevymezil konkrétně žádný důvod podjatosti jmenovaných soudců, jenž by splňoval kritéria výše popsaná. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Ani z obsahu spisu se nepodávají (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají − jak vyplývá z jejich vyjádření − k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

Dovozuje-li žalobce podjatost jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze z toho, jakým způsobem rozhodli v jím uvedených věcech, potom zjevně přehlíží, že podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , ( ) [ ]. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ). Jelikož příslušný soud může o věci jednat, neboť jeho soudci nejsou vyloučeni, nevyhověl Nejvyšší soud ani návrhu žalobce na delegaci věci jinému soudu ( ).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. února 2017

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu