Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tz 72/2016

-28

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

V. J.

Pravomocným rozsudkem býv. Nižšího vojenského soudu v Brně, PSP-47, ze dne 15. 12. 1953, sp. zn. ,

byl porušen zákon

v ustanovení tr. zák. (, trestní zákon) v neprospěch obviněného V. J.

Tento rozsudek býv. Nižšího vojenského soudu v Brně se

zrušuje

. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obviněný

V. J.,

zprošťuje se

podle tr. ř. obžaloby pro trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle tr. zák. (, trestní zákon), jehož se měl dopustit tím,

že v sobotu dne 7. 11. 1953 po nástupu vojenské základní služby odmítl nastoupit do denního zaměstnání s odůvodněním, že se to příčí jeho náboženskému přesvědčení,

tedy

že se úmyslně vyhnul plnění služební povinnosti nebo služebního úkonu tím, že se odvolával na náboženské přesvědčení.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem býv. Nižšího vojenského soudu v Brně, PSP-47, ze dne 15. 12. 1953, sp. zn. , byl obviněný V. J. uznán vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle tr. zák. () a odsouzen podle tr. zák. k trestu odnětí svobody na jeden rok s tím, že odsouzení se podle tr. zák. vyslovuje podmíněně, výkon trestu se podle tr. zák. odkládá na zkušební dobu tří roků a obviněný je podle tr. ř. (, trestní řád) povinen nahradit náklady trestního řízení zálohované státem.

Jako trestný čin byl posouzen skutek, který podle zjištění býv. Nižšího vojenského soudu v Brně spočíval v tom, že obviněný v sobotu dne 7. 11. 1953 po nástupu vojenské základní služby odmítl nastoupit do denního zaměstnání s odůvodněním, že se to příčí jeho náboženskému přesvědčení.

Rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, tj. 15. 12. 1953, a nebyl předmětem přezkumného řízení podle , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů.

Proti rozsudku podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného dne 23. 12. 2016 u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Namítl, že obviněný byl v podstatě odsouzen pro své náboženské přesvědčení, že činem uplatnil právo na svobodu svědomí zaručené tehdejšíu 9. května a že jeho odsouzení nemůže obstát ve světle ustanovení , 2 , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení ve vztahu k ustanovení v neprospěch obviněného, aby zrušil napadený rozsudek i další obsahově navazující rozhodnutí a aby dále postupoval podle tr. ř., příp. podle tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.

Trestného činu vyhýbání se služební povinnosti podle tr. zák. (, trestní zákon) se dopustil mimo jiné ten, kdo se úmyslně vyhnul plnění služební povinnosti nebo služebního úkonu tím, že se odvolával na náboženské přesvědčení.

Základním pochybením býv. Nižšího vojenského soudu v Brně bylo to, že nevyvodil odpovídající právní závěry ze zjištění, podle kterého obviněný jako voják základní služby odmítl nastoupit do denního zaměstnání s odvoláním na své náboženské přesvědčení. Podle bližších zjištění uvedených v odůvodnění napadeného rozsudku obviněný odpíral plnit povinnosti vyplývající ze základní vojenské služby uvedeného dne proto, že je adventistou sedmého dne a že v sobotu nesmí podle bible pracovat.

Býv. Nižší vojenský soud v Brně nevzal v úvahu, že tehdejší 9. května (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.) v ustanovení § 15 odst. 1 prohlašovala svobodu svědomí s tím, že podle měl každý právo vyznávat soukromě i veřejně jakoukoli náboženskou víru nebo být bez vyznání. Býv. Nižší vojenský soud v Brně odsoudil obviněného přesto, že obviněný posuzovaným činem vykonával právo přiznanéu 9. května.

Právům, která v citovaných ustanoveních 9. května formálně deklarovala, však nebyly poskytnuty žádné reálné záruky a sama 9. května naopak tato práva nepřípustně omezovala, zejména v ustanoveních , . V ustanovení y 9. května bylo mimo jiné stanoveno, že víra nebo přesvědčení nemůže být důvodem k tomu, aby někdo odmítal plnit občanskou povinnost stanovenou zákonem. V ustanovení y 9. května bylo stanoveno, že každý občan je povinen konat vojenskou službu. Faktické popření svobody svědomí, která byla formálně deklarována v y 9. května, spočívalo v tom, že sama nestanovila žádnou alternativu výkonu vojenské služby pro osoby, kterým náboženské přesvědčení bránilo plnit služební povinnost nebo služební úkon, a ani nezmocnila zákonodárce k tomu, aby takovou alternativu stanovil zákonem. Za tohoto stavu bylo plnění služební povinnosti a služebního úkonu vynucováno prostředky trestní represe.

Výrok o vině obviněného trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle tr. zák. (, trestní zákon) byl v rozporu nejen s ustanovením y 9. května, ale i s ustanovením Všeobecné deklarace lidských práv.

Obviněný byl ve skutečnosti odsouzen za čin, který v rozporu s principy demokratické společnosti respektující občanská a politická práva a svobody zaručenéu a vyjádřené v mezinárodních dokumentech a mezinárodních právních normách zákon označoval za trestný. Čin obviněného, který směřoval k uplatnění práv a svobod občanů zaručenýchu a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v navazujících mezinárodních paktech o občanských a politických právech, byl tehdejším československým trestním zákonem prohlášen za trestný v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodnímu právu odporovalo také jeho trestní stíhání a potrestání. Tato hlediska, která jsou stanovena v , 2 , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, mají v posuzované věci interpretační význam ve vztahu k ustanovení tr. zák. (, trestní zákon) o trestném činu vyhýbání se služební povinnosti. Uplatnění těchto hledisek staví výrok o vině obviněného do pozice, v které nemůže obstát. Tento závěr je v souladu také se zásadami vyloženými v nálezech Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2003, sp. zn. , a ze dne 1. 4. 2003, sp. zn. .

Tím, že býv. Nižší vojenský soud v Brně posoudil skutek jako trestný čin, porušil zákon v ustanovení tr. zák. () v neprospěch obviněného.

Nejvyšší soud proto vyslovil zjištěné porušení zákona, zrušil napadený rozsudek, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného rozsudku pozbyla podkladu, a sám obviněného zprostil obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., tj. z důvodu, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

Namítané porušení ustanovení nepovažoval Nejvyšší soud za nutné zahrnout do výroku, jímž bylo vysloveno porušení zákona. Citované ustanovení obecně upravovalo úkoly soudů v trestním řízení a nemělo přímý vztah k tomu, že podstatou posuzované věci bylo vadné právní posouzení skutku.

P o u č e n í

: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. února 2017

JUDr. Petr Hrachovec předseda senátu