Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2645/2016

33 Cdo 2645/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně CZ IZOLACE s.r.o., se sídlem v Ostravě - Staré Bělé, Blanická 834/140 (identifikační číslo 479 73 391), zastoupené JUDr. Markem Steinerem, advokátem se sídlem v Brušperku, Fryčovická 146, proti žalované O2 Czech Republic a.s.,se sídlem v Praze 4 - Michli, Za Brumlovkou 266/2 (identifikační číslo 601 93 336), o žalobě proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovoláních účastnic proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2016, č.j. -103, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

II. Dovolací řízení se zastavuje.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 5. 8. 2015, č.j. -81, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala nahrazení rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu

„ve znění, že žalovaná … je povinna dodávat žalobkyni … služby Euro ISDN 2 pevná linka podle smlouvy z 28. 8. 2001 s dodatky a internet Broadband podle smlouvy z 1. 6. 2003 s pozdějšími dodatky“

, a rozhodl o nákladech řízení.

Rozsudkem ze dne 14. 1. 2016, č.j. -103, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že „žalovaná je povinna dodávat žalobkyni služby Euro ISDN 2 pevná linka podle smlouvy z 28. 8. 2001“ (tím nahradil rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 24. 1. 2012, č.j. ČTU-85924/2011-638/VIII., ve spojení s rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 15. 10. 2012, č.j. ČTU-90919/2012-603), a ve zbylém rozsahu je potvrdil; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadly dovoláními obě účastnice.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku o věci samé neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno ( , věta první, ) a v dovolacím řízení pro tuto (kvalifikovanou) vadu nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. , ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. , a ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. ).

Žalobkyně požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti nedostála (vůbec se jim nevěnovala), přičemž vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.

Žalovaná, která napadla rozhodnutí v měnícím výroku o věci samé, podáním ze dne 21. 2. 2017 vzala své dovolání v plném rozsahu zpět.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl ( , věta první, ) a řízení o dovolání žalované v důsledku jejího dispozitivního úkonu podle , věty druhé, zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2017

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu