Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4031/2016

U S N E S E N Í

RYBÍ LÍHEŇ, spol. s r.o.

J. T.

, zastoupenému JUDr. Boženou Kristiánovou, advokátkou se sídlem v Třebíči, L. Pokorného 48/37, o užívání rybníka, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. května 2016, č. j. -197, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je

povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388

Kč

, k rukám JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D., advokáta se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 52, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Třebíči (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 4. 2015, č. j. -153, uložil žalovanému povinnost napustit vodní nádrž B. rybník na vodním toku Š. potok, říční km 5,22, umístěnou v k. ú. B. na pozemcích p. č. 40/1, p. č. 227 a p. č. 228, zapsaných na listu vlastnictví č. 123 pro obec B., katastrální území B., v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice (dále jen „předmětný rybník“), tak aby byla naplněna na kótu hladiny stálého nadržení vody ve výšce 475,60 m n. m. do 40 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a rozhodl o nákladech účastníků (výrok II.) a České republiky (výrok III.).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 24. 5. 2016, č. j. -197, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III. potvrdil (výrok I.) a ve výroku II. změnil ohledně výše nákladů (výrok II.); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud posoudil věc podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že nájemní vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou ze dne 1. 11. 2011 trvá a žalovaný je povinen udržovat předmětný rybník ve smyslu obč. zák. ve stavu způsobilém smluvenému způsobu užívání. Shodně jako soud prvního stupně vyložil čl. III. odst. 1 nájemní smlouvy jako rozvazovací podmínku nesplnitelnou, k níž se nepřihlíží ( obč. zák.), neboť odbahnění předmětného rybníka nebylo objektivně možné provést dle parametrů předané projektové dokumentace.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání, které není přípustné podle , , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 – dále jen „“, neboť odvolací soud posoudil dovoláním zpochybněnou otázku nemožnosti rozvazovací podmínky v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. ), podle níž závisí-li právní následky (účinky) právního úkonu (smlouvy) na splnění podmínky, platí, že podmínka nesmí být v době právního úkonu nemožná (nesplnitelná), přičemž k nemožné podmínce rozvazovací se nepřihlíží a právní úkon jako celek zůstává nedotčen (srov. věta druhá obč. zák.). Závěr odvolacího soudu, že sjednaná rozvazovací podmínka byla nemožná, uvedené judikatuře odpovídá, jestliže měl být předmětný rybník odbahněn podle projektové dokumentace, která neodpovídala jeho skutečnému stavu, a tak od počátku nebylo současné splnění všech jejích kriterií objektivně možné.

Zbývá dodat, že výše uvedené závěry nejsou v rozporu ani s názory vyslovenými v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. , a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2013, sp. zn. , na něž poukazoval dovolatel.

Protože není důvod, aby tato otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení věta první odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 23. ledna 2017

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu