Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 15/2017

23 Cdo 15/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Pavlínou Zíkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Rybná 678/9, PSČ 110 00, proti žalované Servisní pojišťovně a.s., se sídlem ve Zlíně – Louky, třída T. Bati 532, PSČ 763 02, IČO 25345150, zastoupené Mgr. Helenou Machálkovou, advokátkou, se sídlem v Uherském Hradišti, Na Stráni 598, PSČ 686 05, o zaplacení částky 69 613 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 28. června 2016, č. j. -262, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4 404 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Heleny Machálkové, advokátky, se sídlem v Uherském Hradišti, Na Stráni 598, PSČ 686 05.

Stručné odůvodnění ( ) :

Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 16. února 2016, č. j. -204, žalované uložil, aby zaplatila žalobci částku 55 683 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z částky 52 900 Kč od 15. října 2013 do zaplacení (výrok pod bodem I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 13 930 Kč s úrokem z prodlení z částky 16 713 Kč od 15. října 2013 do zaplacení ve výši stanovené (výrok pod bodem II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body III a IV).

K odvolání žalované Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 28. června 2016, č. j. -262, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku pod bodem I změnil tak, že se žaloba co do částky 55 683 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z částky 52 900 Kč od 15. října 2013 do zaplacení zamítá (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky pod body II a III).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezil tak, že „dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného, a nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, anebo má být v daném případě dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak a odvolací soud se v rámci svého rozhodnutí odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu a navrhla odmítnutí dovolání jako nepřípustného.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jakožto soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v oprávněnou osobou zastoupenou advokátem, posuzoval, zda je dovolání přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle prvé věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladu přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

Tomuto požadavku dovolatel v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) nedostál, přičemž tuto vadu dovolání nelze odstranit ani posouzením dovolání podle obsahu podání, neboť dovolatel nevymezil žádnou otázku, která by měla zakládat přípustnost dovolání.

Jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že dovolatelem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. července, sp. zn. , na nyní posuzovanou věc nedopadá.

To, že má dovolatel jiný názor na skutkové a právní závěry odvolacího soudu, event. nesouhlasí s jeho procesními postupy, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ani v režimu (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci nejde), ani v režimu

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. ledna 2017

JUDr. Zdeněk Despředseda senátu