Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
E3EE1DB207BA6A96C12580EB004C8E49.html
HTML · 12.94 KB
No categories available
21 Cdo 5627/2016
21 Cdo 5627/2016
U S N E S E N Í
Mgr. Z. V.
Základní škole Ostrava, Nádražní 117, příspěvkové organizaci
, se sídlem v Ostravě, Nádražní č. 1217/117, IČO 709 33 979, zastoupené JUDr. Evou Janíkovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku - Místku, Farní č. 19, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a o náhradu platu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 245/2014 , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. června 2016 č.j. 16 Co 72/2016 -122, takto:
I. Dovolání žalované
se odmítá
.
II. Žalovaná
je povinna
zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ilony Křížkové, advokátky se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sokolská třída č. 451/11.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř. ):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.6.2016 č. j. 16 Co 72/2016 -122 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř. , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2000 sp. zn. 21 Cdo 992/99 , který byl uveřejněn pod č. 126/2000 v časopise Soudní judikatura, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2015 sp. zn. 21 Cdo 2388/2014 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.8.2014 sp. zn. 21 Cdo 2305/2013 , z jejichž odůvodnění vyplývá, že za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu a že pro použití korektivu "dobré mravy" zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy (ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku ) tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. ledna 2017
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu