Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 188/2017

6 Tdo 188/2017-I

U S N E S E N Í

D. P.

takto:

Podle § 265

l

odst. 4 tr. ř. se obviněný

nebere

do vazby.

O d ů v o d n ě n í :

1.

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 1. 8. 2016, č. j. -509

, byl obviněný D. P. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že

dne 27. 7. 2014 v době okolo 00.30 hodin v J. n. N. po krátkém pokřikování mezi M. R. a S. C. přes plot zahrady u domu č. p. ... v ulici P. vyběhl obžalovaný z této zahrady do spojovací uličky mezi ulicemi P. a M., kde fyzicky napadl M. R., kterého chytil zezadu za hlavu a zvrátil mu ji do prudkého nefyziologického záklonu s maximem pohybu v oblasti dolní krční a horní krční páteře, čímž došlo u poškozeného k prudkému a násilnému extenčnímu pohybu hlavy a krční páteře směrem vzad, zlomenině 7. krčního obratle s prolomením horní krycí lišty, odlomení příčného výběžku sedmého krčního obratle, subluxaci šestého a sedmého krčního obratle se schodovitou deformací páteřního kanálu s výrazným posunem, útlakem a zhmožděním míchy s úplným výpadkem motorických funkcí horních končetin, zlomenině horních obratlových těl třetího a čtvrtého hrudního obratle s hematomem podél páteře ve výši dolní krční a horní hrudní páteře, tedy závažným zraněním, v jejichž důsledku poškozený dne 17. 8. 2014 v nemocnici v U. zemřel.

2. Obviněný byl odsouzen podle § 145 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře osmi let, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit Krajské nemocnici Liberec škodu ve výši 755.278 Kč a podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození M. R. a F. R. odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 10. 2016, č. j. -533

, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že

dne 27. 7. 2014 v době okolo 00.30 hodin v J. n. N. po krátkém pokřikování mezi M. R. a S. C. přes plot zahrady u domu č. p. ... v ulici P. vyběhl obžalovaný z této zahrady do spojovací uličky mezi ulicemi P. a M., kde fyzicky napadl M. R., přesně nezjištěným způsobem tak, že u poškozeného došlo ke zvrácení hlavy do prudkého nefyziologického záklonu s maximem pohybu v oblasti dolní krční a horní krční páteře, čímž došlo u poškozeného k prudkému a násilnému extenčnímu pohybu hlavy a krční páteře směrem vzad, zlomenině 7. krčního obratle s prolomením horní krycí lišty, odlomení příčného výběžku sedmého krčního obratle, subluxaci šestého a sedmého krčního obratle se schodovitou deformací páteřního kanálu s výrazným posunem, útlakem a zhmožděním míchy s úplným výpadkem motorických a senzitivních funkcí dolních končetin a výrazným výpadkem motorických funkcí horních končetin, zlomenině horních obratlových těl třetího a čtvrtého hrudního obratle s hematomem podél páteře ve výši dolní krční a horní hrudní páteře, tedy závažným zraněním, v jejichž důsledku poškozený dne 17. 8. 2014 v nemocnici v U. zemřel.

4. Odvolací soud obviněného odsoudil podle § 146 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Současně mu podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost nahradit poškozené Krajské nemocnici Liberec škodu ve výši 755.278 Kč a podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozené M. R. a F. R. s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

5. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal

obviněný

prostřednictvím obhájce JUDr. Vladimíra Kyseláka

dovolání

, v němž uplatnil důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

6. Obviněný s poukazem na to, že odvolací soud věc skutkově uzavřel tak, že

„zranění poškozeného bylo způsobeno zvrácením jeho hlavy dozadu“

, aniž by bylo zjištěno, jak k tomuto došlo (

„Konkrétní způsob, jakým odsouzený poškozenému zranění popsané ve skutkové větě výroku o vině způsobil, nelze stanovit.“

), vyslovuje nesouhlas s jeho právním závěrem, že

„svým jednáním, byť z nedbalosti, vědět měl a mohl“

(pozn. že z jeho jednání může nastat smrtelný následek). Dovolatel namítá, že

„[k]valifikace dle čtvrtého odstavce ani z pohledu nedbalosti neodpovídá skutečnému stavu proběhlé situace“

a

„má za to, že vzhledem ke všem okolnostem případu měla být použita toliko kvalifikace podle ust. § 146 odst. 1 tr. zák. za použití § 16 tr. zák.“.

7. Z uvedeného důvodu obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud přezkoumal skutkové a právní závěry odvolacího soudu a podle § 256 písm. l) tr ř. navrhl, aby

„výše uvedené rozsudku soudu I. a II. stupně byly zrušeny a věc byla přikázána k novému rozhodnutí v napadeném výroku o vině, uloženém trestu a náhradě škody, neboť v tomto výroku nebylo přihlédnuto k spoluzavinění poškozeného“.

8. Na podkladě mimořádného opravného prostředku obviněného

Nejvyšší soud usnesením ze dne 22. 2. 2017, sp. zn.

, zrušil jak napadený rozsudek odvolacího soudu, tak i rozsudek soudu prvního stupně a všechna další rozhodnutí, na zrušená rozhodnutí obsahově navazující a věc přikázal nalézacímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

9. Z obsahu trestního spisu vyplynulo, že obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody uložený zrušeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ve Věznici Praha -Pankrác.

10. Podle § 265

l

odst. 4 tr. ř.

vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.

11. V projednávané věci Nejvyšší soud zjistil, že nastaly podmínky k tomu, aby podle citovaného ustanovení rozhodl. Zrušením dovoláním napadeného rozhodnutí pozbyl rozsudek soudu prvního stupně vykazované právní moci a tím i vykonatelnosti. Tím zanikl právní důvod k omezení osobní svobody obviněného formou výkonu mu citovaným rozsudkem uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody. Bylo proto třeba posoudit, zda existují důvody k tomu, aby jeho osobní svoboda byla omezena zajišťujícím procesním institutem – vazbou.

12. Z trestního spisu bylo zjištěno, že trestní stíhání obviněného bylo vedeno bez omezení jeho osobní svobody vazbou. Jestliže nebyly shledány důvody vazby v případě trestního stíhání obviněného, a to ve vztahu k závažnějšímu trestnému činu, než jakým byl uznán vinným dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu, nejsou shledávány důvody omezení osobní svobody tímto zabezpečovacím institutem ani v současném stadiu řízení, tj. poté, co odsuzující rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

13. Nejvyšší soud proto podle § 265

l

odst. 4 tr. ř. rozhodl tak, že se obviněný do vazby nebere.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný

V Brně dne 22. února 2017

JUDr. Ivo Kouřil

předseda senátu