Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 420/2016

30 Nd 420/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci oprávněné CP Inkaso s. r. o., IČ 29027241, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1603/57, zastoupené Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem se sídlem v Brně, Antonína Slavíka 1313/7, proti povinné J. I., t. č. neznámého pobytu, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o návrhu na určení místní příslušnosti podle takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresnímu soudu v Břeclavi byla dne 10. 2. 2016 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 8. 4. 2016, č. j. -29, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněným předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že povinná se nezdržuje na adrese uvedené v žádosti o pověření a nařízení exekuce, neprochází CEO ani registrem obyvatel. Dle sdělení Policie ČR je občankou Slovenské republiky, při krátkodobých návštěvách v České republice byla ubytována na adrese Mikulov, ulice 28. října 4, v evidenci Policie ČR je u povinné dále uvedena poznámka pobyt v České republice na adrese Brno, Hvězdoslavova 53. V nalézacím řízení byl povinné pro nemožnost doručení na adresu v Mikulově ustanoven opatrovník.

Podle ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále jen „exekuční řád“, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle ustanovení vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu spisu vyplývá, že Okresnímu soudu v Břeclavi se nepodařilo zjistit místo pobytu povinné na území České republiky. Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Břeclavi, u něhož bylo řízení zahájeno, v jehož obvodu se povinná zdržovala při návštěvách České republiky a v jehož obvodu byla podle obsahu spisu v roce 2011 zaměstnána.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. ledna 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu