Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1687/2016

7 Tdo 1687/2016-28

U S N E S E N Í

K. H.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného K. H.

odmít

á

.

O d ů v o d n ě n í

Obviněný K. H. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 16. 5. 2016, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že Krajský soud v Brně rozhodl nesprávně, pokud ponechal beze změny výrok o vině. Namítl, že výrok o vině je založen na nesprávných skutkových zjištěních, která nevyplývají z důkazů. Vyjádřil nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily důkazy, pokud dospěly ke skutkovým zjištěním představujícím podklad výroku o vině. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude vyjadřovat.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, je zřejmé, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. To se projevuje tím, že žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, hodnocení důkazů, postupu soudů při provádění důkazů, rozsahu dokazování apod. Je tedy jasné, že skutkové námitky nemají povahu dovolacího důvodu.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak citovanému ustanovení obsahově odpovídají jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Jde-li o „nesprávné právní posouzení skutku“, rozumí se tím skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje odvolatel. Pokud je dovolacím důvodem „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, jedná se rovněž o aplikaci norem hmotného práva na skutkové okolnosti zjištěné soudy.

Obviněný byl odsouzen pro zločin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 11. 11. 2015 kolem 17,25 hodin v N. M. n. M., T. u., okr. Ž. n. S., na chodníku před domem č. p. ... pod vlivem alkoholu obtěžoval kolemjdoucí, mimo jiné i V. M., a když ho J. M. upozornil na jeho nevhodné chování, obviněný se prudce otočil, rychlým krokem přistoupil k J. M. a pravou pěstí ho dvakrát udeřil do obličeje, poté poškozený J. M. bezvládně padl hlavou na zem a utrpěl prasklinu lebky v krajině spánkové a temenní vlevo s přechodem na spodinu lební v místě pyramidy, drobné krvácení nad tvrdou plenou mozkovou spánkově vlevo, krvácení pod měkkou plenu mozkovou v krajině čelní a spánkové oboustranně, drobné krvácení do kory mozkové v krajině čelní a spánkové oboustranně, otřes mozku, oděrku v čelní krajině vlevo, krevní výron v krajině týlnětemenní vlevo, krevní výron v čelní krajině vpravo, krvácení z nosu, krvácení z levého zevního zvukovodu, krvácení do vedlejší dutiny nosní v těle kosti klínové vlevo a proniknutí volného vzduchu do dutiny lební, což si vyžádalo intenzivní lékařskou péči s hospitalizací 8 dnů. Podle zjištění uvedených ve výroku o vině se obviněný uvedeného jednání dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. , pravomocně uznán vinným mimo jiné trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky, který vykonal dne 1. 11. 2003.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by popsaný skutek nevykazoval zákonné znaky zločinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách zaměřených proti skutkovým zjištěním uvedeným ve výroku o vině. Tyto námitky navazovaly na obhajobu obviněného z původního řízení a na jeho tvrzení, že poškozeného neudeřil, nezranil a že poškozený si zranění přivodil sám pádem pod vlivem své opilosti. Jde o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by to kolidovalo s ústavně garantovaným základním právem obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně podklad v ustanoveních , y.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Brně, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný, natož pak extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad především ve svědecké výpovědi poškozeného, který naprosto konkrétně, dostatečně podrobně a celkově přesvědčivě popsal, jak byl obviněným napaden a za jakých okolností k napadení došlo. Poškozený mimo jiné uvedl, že v době před incidentem požíval alkohol (v jeho krvi bylo posléze zjištěno 1,66 promile alkoholu), ale vyloučil, že by upadl v důsledku vlivu alkoholu. V podstatě shodně se svědeckou výpovědí poškozeného popsali útok obviněného proti poškozenému také svědkové P. G. a R. K. (dříve M.), kteří celý útok viděli. Svědkyně V. M., vůči které směřovalo předcházející obtěžující jednání obviněného, se snažila z místa co nejrychleji odejít, samotný útok obviněného proti poškozenému neviděla, neboť k němu došlo za jejími zády, a když se otočila, viděla poškozeného již jen ležet na zemi a obviněného stát a sklánět se nad ním. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a z výpovědi znalce MUDr. Michala Zeleného, Ph.D., vyplývá, že povaha, rozsah a závažnost zranění, která utrpěl poškozený, odpovídají tomu, jak napadení popsal poškozený a další svědkové, a že je vyloučeno, aby poškozený tato zranění utrpěl způsobem, který v rámci své obhajoby namítal obviněný, tj. pádem v důsledku vlivu alkoholu. Průběh napadení byl spolehlivě objasněn nakonec i kamerovým záznamem, jímž byl monitorován prostor, kde k incidentu došlo. Z tohoto záznamu je evidentní, že k útoku obviněného proti poškozenému došlo přesně tak, jak je uvedeno ve výroku o vině. Lze jen dodat, že podle záznamu byla chůze poškozeného před napadením zcela konsolidovaná, nejevila žádné známky nejistoty, nestability či dokonce vrávorání apod. a že výlučným podnětem pádu poškozeného bylo to, že ho obviněný srazil dvěma údery do hlavy. Za tohoto stavu neměl Nejvyšší soud žádný důvod k tomu, aby do skutkových zjištění uvedených ve výroku o vině jakkoli zasahoval.

To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. prosince 2016

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu