Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 1166/2016

11 Tdo 1166/2016-21

U S N E S E N Í

R. P . ,

t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného R. P. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2016, sp. zn. , byl R. P. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání padesáti čtyř měsíců za současného vyslovení dohledu, a k trestu propadnutí věci, a to věcí v rozsudku vyjmenovaných.

Podle skutkových zjištění se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že od přesně nezjištěného dne na začátku října 2014 do 8. 10. 2014 v B., na ulici B., v prostorách nebytového objektu č. ..., který si pronajal za tímto účelem, poté co si opatřil rostliny konopí setého, tyto následně sušil, za účelem získání marihuany s obsahem účinné látky THC (delta-9-tetrahydrokanabinol), kdy si za tím účelem ve vyhrazené místnosti objektu k tomuto účelu opatřil improvizovanou in door pěstírnu konopí – halogenové výbojky, klimatizační filtry, ventilátory, přívodní hadice, trafa, časové spínače, ruční rozprašovače, plastové nádoby s rostlinnou výživou a jiné, které byly nalezeny v objektu, kdy celková hmotnost zajištěného rostlinného materiálu byla 18 565 g, přičemž z toho bylo celkem 9 148 g toxikomansky využitelného rostlinného materiálu, které obsahovalo účinnou látku THC (delta-9-tetrahydrokanabinol) v množství 306,46 g, přičemž si byl vědom, že delta-9-tetrahydrokanabinol (delta-9-THC) je zařazen mezi psychotropní látky v příloze , o seznamech návykových látek, které provádí , o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyskytuje se přirozeně v rostlinách konopí, které je zařazeno mezi omamné látky v příloze , o seznamech návykových látek, které provádí , o návykových látkách, a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Romana Haise dovolání.Pokud jde o dovolací důvod, odkázal na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Obviněný namítl, že odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí zcela odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu nalézacího, aniž by se blíže vypořádal s jeho námitkami. Tím bylo porušeno několik principů trestního řízení (zásada zákonnosti, oficiality) a ústavně zaručených práv (právo na spravedlivý proces). Nalézací soud podle obviněného bagatelizuje pochybení policie tím, že je svaluje na jeho postoj na místě činu. Ani v případě, že se obviněný dozná, nejsou orgány činné v trestním řízení zbaveny povinnosti zajistit všechny důkazy svědčící v jeho prospěch i v neprospěch. Obviněný nesouhlasí s odůvodněním soudu v tom smyslu, že nelze z časového hlediska provést sejmutí daktyloskopických stop z věcí důležitých pro trestní řízení a policií zajištěných na místě činu. Podle obviněného nebyl proveden jediný přímý důkaz svědčící o jeho vině. Pokud nalézací soud své rozhodnutí opírá o výpovědi policistů K. a S., obchází tím zákon, neboť jde o snahu přenést neprocesní a obviněným logicky vysvětlené doznání do dokazování provedeného před soudem. Svědek P. potvrdil existenci třetí osoby, jíž obviněný pronajímal jeho garáž. Výpověď obviněného pak potvrzuje i obnos nalezený u něj v hotovosti, kterým dostal zaplaceno za své „doznání“. Závěrem proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadená rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby sám rozhodl podle § 265m tr. ř.

Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].

Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení § 265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Námitky podané proti skutkovým zjištěním soudu proto nejsou dovolacím důvodem a Nejvyšší soud k nim nepřihlíží. Učinil by tak v souladu s judikaturou Ústavního soudu pouze v případě, kdy by byla skutková zjištění soudů v extrémním rozporu s provedenými důkazy a bylo by tak porušeno ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. O takový případ však v posuzované věci nejde.

Z naznačeného výkladu je patrné, že námitky obviněného uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, neboť jimi napadá právě skutková zjištění, resp. podrobnost odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu. Nad rámec dovolacího řízení k tomu Nejvyšší soud uvádí, že se nelze rozhodně ztotožnit se stanoviskem obviněného, podle kterého soud prvního stupně prostřednictvím výpovědi zasahujících policistů „vtělil“ jeho doznání na místě činu do dokazování a založil na něm své rozhodnutí. Jak je patrné z odůvodnění rozsudku, soud hodnotil především vystupování obviněného na místě, např. to, že se zde pohyboval s jistotou, věděl, kde se nacházejí vypínače osvětlení, vyjadřoval se ke zbytkům rostlin, v nichž nebylo možno rozeznat, že jde o konopí, v tom smyslu, že se jedná o jeho dřívější pokusy. Navíc pokud soud z výpovědí policistů učinil zjištění, že jim obviněný sdělil, že se skutku dopustil on, je namístě, aby soud tento závěr vyhodnotil v kontextu dalších důkazů a skutkových zjištění. Ačkoli tedy nejde o doznání ve smyslu trestního řádu, je třeba i tuto skutečnost hodnotit. V daném případě soud vzhledem k dalším zjištěným skutečnostem pozdějšímu vysvětlení obviněného neuvěřil. Odůvodnění jeho rozhodnutí se jeví jako logické a nebudí žádné pochybnosti. Pokud jde o odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, toto je opravdu stručnější, ovšem odkaz na rozhodnutí soudu prvního stupně užil odvolací soud v případech, kdy by skutečně jen opakoval to, co bylo uvedeno v rozsudku. Obviněný ostatně ani neuvádí, se kterými z jeho námitek se odvolací soud nevypořádal.

Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný R. P. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle § 265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 30. 11. 2016JUDr. Karel Haschpředseda senátu