Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2154/2016

28 Cdo 2154/2016

U S N E S E N Í

a) T. Š,

, a

b) J. Š.

,

zastoupeným JUDr. Martinem Slavíčkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Žižkov, Koněvova 2596/211, proti žalovanému

hlavnímu městu Praha

, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2, IČO: 000 64 581, zastoupenému JUDr. Jiřím Mikšem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi 134/15,

o zaplacení částky 1 262 657 Kč s příslušenstvím

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2015, č. j. -104, takto:

Dovolání seodmítá.

O d ů v o d n ě n í ( ):

Shora označeným usnesením Městský soud v Praze zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. dubna 2015, č. j. -68, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou bylo žádáno, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 1 262 657 Kč se specifikovaným příslušenstvím.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl, neboť není přípustné ( věty první , , ve znění pozdějších předpisů – dál jen „ “). Rozhodl tak proto, že dovoláním napadené rozhodnutí nepatří do okruhu usnesení uvedených v a přípustnost dovolání proti němu nezakládá ani ustanovení , neboť otázku hmotného práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod k jinému posouzení této v rozhodovací praxi dovolacího soudu již vyřešené otázky.

Rozhodnutí odvolacího soudu vychází z právního posouzení (jímž odvolací soud korigoval opačné závěry soudu prvního stupně, opírající se o

obiter dictum

nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2014, sp. zn. ), že za bezesmluvní užívání pozemků majících charakter veřejného prostranství přísluší vlastníku (zde žalobcům) náhrada ze strany obce a není-li poskytována, lze jí po obci vymáhat z titulu bezdůvodného obohacení. Takový závěr se nijak nepříčí ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2015, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. ), jež je hodnocena jako ústavně konformní i aktuální rozhodovací praxí Ústavního soudu (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. , a ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2016, sp. zn. ).

Jistě pak nelze upřít jistou relevanci dalším v dovolání vzneseným námitkám, jež se však vztahují již k okolnostem a na ně navazujícím právním otázkám (povaha pozemků, způsob jejich užívání, náklady na jejich řádnou údržbu či domnělá újma způsobená nezařazením pozemků do seznamu tržišť), které rozhodnutí odvolacího soudu (a to právě již z důvodu nesprávného posouzení shora uvedené otázky, ve vazbě na

obiter dictum

nálezu Ústavního soudu sp. zn. ) dosud neřeší a kdy ani soud prvního stupně v tomto směru dosud neučinil potřebná skutková zjištění a rozlišení, jež by umožnilo přijmout přesvědčivé závěry, zda a v jakém rozsahu jsou pozemky vlastněné žalobci dotčeny místní komunikací (stavbou ve vlastnictví obce), zda jde účelovou komunikaci [srov. , , , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů], nebo veřejné prostranství [ , o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], a které pak rovněž mohou být relevantní při posouzení, zda a jaká náhrada vlastníkům pozemků (jež zde nabyli vlastnictví odvozeně – koupí) skutečně náleží a případně kdo je povinen (a v soudním sporu pasivně legitimován) k jejímu poskytnutí. Právě i pro řešení těchto otázek je otevřen prostor v dalším řízení, pokračujícím po kasačním zásahu odvolacího soudu, stejně tak jako pro zodpovězení dalších otázek, odvolacím soudem dosud nezodpovězených, ve vztahu k ostatním uplatněným nárokům.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); o nákladech řízení, včetně nákladů dovolacího řízení tak rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ( , a , část věty před středníkem, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. listopadu 2016Mgr. Petr Krauspředseda senátu