Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2400/2016

30 Cdo 2400/2016

U S N E S E N Í

PhDr. H. P.

, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, č. j. -95, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 9. 2015, č. j. -87, kterým byla odmítnuta žaloba ze dne 15. 1. 2013 (výrok I) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II), tak, že se žaloba ze dne 15. 1. 2013 neodmítá.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení ve spojení s , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl jako podané neoprávněnou osobou.

Ustanovení zakládá oprávnění účastníka podat dovolání, čímž zároveň vymezuje osobu oprávněnou použít tento mimořádný opravný prostředek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. ).

Z obecného závěru, že k dovolání jsou legitimováni účastníci řízení, nelze ovšem dovozovat, že by dovolání mohl podat kterýkoliv z nich. Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že dovolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popř. kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí odvolacího soudu, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i ne příliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2013, sp. zn. ).

Oprávnění podat dovolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který odvolací soud pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že dovolací soud napadené rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 28/1998).

V posuzované věci nebyla dovolatelce napadeným měnícím výrokem usnesení odvolacího soudu způsobena na jejích právech žádná újma, která by byla odstranitelná zrušením napadeného usnesení. Změnou rozhodnutí soudu prvního stupně se žalobkyni naopak otevřela cesta k poskytnutí soudní ochrany tvrzenému subjektivnímu právu, jež žalobou uplatňuje ( ); je pouze na žalobkyni, zda svá skutková tvrzení v dalším řízení případně blíže substanciuje. Dovolatelka proto nemůže mít z objektivního hlediska žádný skutečný zájem na tom, aby usnesení odvolacího soudu bylo dovolacím soudem zrušeno. K podání dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu tedy žalobkyně není oprávněna (subjektivně legitimována).

Žalobkyní podané dovolání tak nelze posoudit jinak než jako podané neoprávněnou osobou, a dovolacímu soudu proto nezbylo než jej odmítnout podle ve spojení s

Pro úplnost Nejvyšší soud ještě dodává, že s ohledem na nepřípustnost podaného dovolání nebylo v dané věci uplatněno ustanovení o povinném zastoupení dovolatelky advokátem pro dovolací řízení (srov. část věty za středníkem ) a nebylo ani rozhodováno o žádosti dovolatelky na ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 18. listopadu 2016

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu