Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 185/2016

30 Nd 185/2016

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í:

Ve shora uvedené věci vznesla žalobkyně podáním ze dne 22. prosince 2015, společně s odvoláním proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. prosince 2015, č.j. -781, námitku podjatosti některých soudců Městského soudu v Praze, a rovněž námitku podjatosti „některých“ soudců Vrchního soudu v Praze. Žalobkyně s uvedením konkrétních věcí a označením mnoha soudců Vrchního soudu v Praze konstatuje, že soudci Vrchního soudu v Praze umožňovali soudcům Krajského soudu v Hradci Králové i Městského soudu v Praze rozhodovat v její neprospěch. Uvedené jednání pak označuje jako organizovaný zločin. Žádá proto, aby senát Nejvyššího soudu otázku vyloučení soudců Městského soudu v Praze svěřil k projednání senátu Vrchního soudu v Praze splňujícímu kritéria spravedlivého a nezávislého soudu, jehož soudci by v souladu s ustanovením odst. (1) neohrožovali důvěru žalobce v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu.

Dotčený soudce senátu 5 Cmo projednávajícího podle rozvrhu práce námitku podjatosti některých soudců Městského soudu v Praze a dotčení soudci zastupujících senátů 2 Cmo a 12 Cmo Vrchního soudu v Praze k námitce podjatosti shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné okolnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodování věci a důvody, které žalobkyně uvádí, spočívají výlučně v tom, jak bylo rozhodováno v jiných věcech.

Podle (dále jen „ “) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ustanovení věty první mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti jiným soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2005, sp. zn. ). V posuzované věci jsou podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí o vyloučení soudců příslušní všichni předsedové a soudci v pořadí podle nápadu věcí s výjimkou senátů 7 Cmo a 14 Cmo; v tomto případě pak vzhledem k uvedenému pravidlu senátu 5 Cmo. Podle rozvrhu práce je senát 5 Cmo zastupován senáty 12 Cmo a . Proto Nejvyšší soud České republiky rozhodoval o námitce podjatosti pouze ve vztahu k soudci senátu 5 Cmo a soudcům zastupujících senátů Vrchního soudu v Praze v námitce konkrétně jmenovaným a ve zbytku k námitce žalobkyně nepřihlížel.

Nejvyšší soud po posouzení důvodů, s nimiž žalobkyně spojuje vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu, dospěl k závěru, že podmínky aplikace splněny nejsou.

Co se týče námitek žalobkyně, že dotčení soudci Vrchního soudu v Praze se podíleli na organizovaném zločinu se soudci Krajského soudu v Hradci Králové a Městského soudu v Praze, žalobkyně neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které by mohly svědčit o tom, že soudci, jejichž nepodjatost je v řízení posuzována, mají poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, pro který je důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Žalobkyně jako důvod pro vyloučení uvádí v podstatě jen jejich rozhodovací činnost v jiných jejích soudních sporech, tedy skutečnosti, které zákon v jako důvod k vyloučení soudce výslovně vylučuje.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze uvedení ve výroku tohoto usnesení, jimž podle rozvrhu práce přísluší ve věci rozhodnout, nejsou v souzené věci vyloučeni z jejího projednávání a rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. listopadu 2016JUDr. Pavel Pavlíkpředseda senátu