Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4346/2016

22 Cdo 4346/2016

U S N E S E N Í

a)

Ing. J. Č.

, zastoupeného Mgr. Martinem Bartou, advokátem se sídlem v Praze, Konviktská 291/24,

b) Ing. M. Č.

,

proti žalovaným

1) M. U., 2) R. U.

,

3) J. U.

,

zastoupenému JUDr. Radkem Kellerem, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 23, o určení vlastnictví a určení hranice pozemku, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2016, č. j. -115, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce Ing. J. Č.

je povinen

zaplatit žalovanému J. U. do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 800 Kč k rukám zástupce žalovaného JUDr. Radka Kellera.

III. Ve vztahu mezi žalobcem Ing. J. Č. a žalovanými M. U. a R. U.

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 29. 12. 2015, č. j. –87, odmítl podání žalobců ze dne 28. 1. 2014 (výrok I.), které bylo podle svého obsahu žalobou, nebylo však ani po opakovaných výzvách soudu dostatečně úplné a určité. Soud prvního stupně dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobců usnesením ze dne 29. 4. 2016, č. j. –115, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II. a III.).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobce a) dovolání, jehož přípustnost opírá o a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Uvádí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to zda je soud oprávněn v občanském soudním řízení rozhodnout o určení hranice pozemku. Namítá, že podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu není dána ve smyslu pravomoc soudů v občanském soudním řízení rozhodovat o určení hranice pozemku, tudíž mělo být řízení pro neodstranitelný nedostatek této podmínky řízení zastaveno a věc postoupena příslušnému orgánu k rozhodnutí o určení hranice pozemku. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný J. U. se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje s rozhodnutími soudů nižších stupňů a navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Obsah usnesení soudů obou stupňů i obsah dovolání a vyjádření jsou účastníkům známy a tvoří obsah procesního spisu, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Má-li být dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva a tato dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , toto a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu –

www.nsoud.cz

). Jinými slovy řečeno, pouhá polemika dovolatele s právním posouzením otázky hmotného či procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, s tím, že tato právní otázka má být posouzena jinak, nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s

Pro posouzení, zda žalobce a) řádně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je nutné poukázat na následující:

Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že žalobci i přes opakované výzvy soudu prvního stupně neodstranili vady podání spočívající v jeho neurčitosti a nesrozumitelnosti. Pro tyto vady nebylo možné v řízení pokračovat a soud prvního stupně správně podání odmítl podle

K tomuto nosnému důvodu rozhodnutí odvolacího soudu (k této otázce procesního práva) dovolatel uvádí, že podání nejsou neurčitá a nesrozumitelná a je z nich zřejmé, čeho se žalobci domáhají. Dovolatel tedy pouze polemizuje se závěry odvolacího soudu s tím, že by tato otázka procesního práva měla být dovolacím soudem posouzena jinak (a to tak, že podání žalobců není nesrozumitelné a neurčité a je z něho patrno, čeho se domáhají), a neuvádí žádné konkrétní rozhodnutí dovolacího soudu, od jehož závěrů by se měl Nejvyšší soud odchýlit (dovolatelem uváděná rozhodnutí nejsou přiléhavá, protože nejsou na této otázce procesního práva založena). Dovolatel tedy nevymezuje, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v souladu s ve spojení s Z judikatury Ústavního soudu potom vyplývá, že pokud Nejvyšší soud požaduje po dovolateli dodržení zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz)

].

Z těchto důvodů dovolání trpí vadami, pro něž nelze v řízení pokračovat ( a ).

Nad rámec shora uvedeného dovolací soud poznamenává, že není důvodná námitka dovolatele o nedostatku pravomoci soudů v občanském soudním řízení rozhodnout o určení hranice pozemku. Podle , (dále jen „o. z.“), „jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.“ Podle , katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů, „změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, nebo určení hranice pozemku se zapisuje na podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněné, jejíž přílohou je rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků.“ Ze shora uvedeného se podává, že soud je oprávněn v rámci občanského soudního řízení po 1. 1. 2014 rozhodnout o určení hranice mezi pozemky, a to za podmínek uvedených v o. z. (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. ).

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud dovolání podle věty první odmítl.

V souladu s věty druhé rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Nesplní-li žalobce a) povinnost mu uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaný 3) domáhat nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. listopadu 2016

Mgr. David Havlík

předseda senátu