Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1539/2016

7 Tdo 1539/2016-28

U S N E S E N Í

Š. Z . ,

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Š. Z.

o d m í t á

.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný Š. Z. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti odsuzující části rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr .ř. Uplatněnými námitkami se snažil zpochybnit správnost skutkových zjištění soudů, podle nichž je osobou totožnou s pachatelem činu. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení i předcházející rozsudek, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Okresnímu soudu Praha-východ věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání nebude vyjadřovat.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, tak jak jsou v zákoně taxativně vymezeny, je zřejmé, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Námitky proti skutkovým zjištěním soudů nejsou dovolacím důvodem.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak citovanému ustanovení obsahově odpovídají jen námitky uplatněné v tom smyslu, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.

V posuzované věci byl obviněný odsouzen pro přečin týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu Praha-východ, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný Š. Z. dne 5. 11. 2013 v době od 17:00 hodin do 19:30 hodin v obci R., okr. P.-v., úmyslně otrávil psa plemene německého ovčáka tak, že na oplocený pozemek domu č. p. ..., kde se pes pohyboval, vhodil uzeninu obsahující léčivo s letální dávkou kofeinu, takže pes ve 20:15 hodin v křečích zemřel na následky otravy kofeinem a poškozené J. H. vznikla škoda ve výši 17 960 Kč.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nevykazoval znaky zmíněných přečinů. Pouze takto koncipované námitky by obsahově korespondovaly s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách proti zjištění soudů, že je osobou totožnou s pachatelem skutku, a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, na jejichž podkladě toto zjištění učinily. Tyto námitky se odvíjely od obhajoby obviněného, že se činu nedopustil, že na místě činu v kritickou dobu nebyl a že v tu dobu byl jinde na pracovním jednání. Námitky obviněného pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud z pozice soudu dovolacího zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních , y.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu Praha-východ, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé není žádný extrémní rozpor, a to ani pokud jde o otázku totožnosti obviněného s osobou pachatele skutku. Toto zjištění má odpovídající obsahový podklad především v tom, že jednání pachatele bylo zachyceno kamerovým záznamem pořízeným svědkyní H. V. Ze záznamu není totožnost obviněného zřejmá, avšak byl na něm zachycen svědek L. Z., jak se zdraví s osobou, jejíž jednání spočívající ve vhození předmětu za plot, kde byl pes, bylo kamerou zaznamenáno, a svědek L. Z. potvrdil, že touto osobou byl obviněný. Obviněný namítal, že svědek L. Z. si nebyl jist totožností obviněného. K tomu je ovšem třeba dodat, že svědek po shlédnutí kamerového záznamu připustil, že na záznamu není totožnost obviněného zřejmá, ale s jistotou uvedl, že osobou, kterou podle záznamu zdravil, byl obviněný, kterého poznal v době, kdy ho na místě viděl. Pokud soudy zjištění, že obviněný je osobou totožnou s pachatelem činu, založily na kamerovém záznamu ve spojení s výpovědí svědka L. Z., nelze tomu z hlediska zásad volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 tr. ř.) nic vytknout. Soudy přijatelně vysvětlily, proč nepovažovaly za věrohodné výpovědi svědků, kteří v souladu s obhajobou obviněného uváděli, že obviněný se v kritickou dobu nacházel na jiném místě. Za tohoto stavu je skutkový základ odsuzujícího výroku o vině výsledkem řízení, v němž nebylo nijak porušeno ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivý proces. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými závěry soudů a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. listopadu 2016

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu