Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4653/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného K. H., O., zastoupeného JUDr. Alexandrem Belicou, advokátem se sídlem v Ostravě, Smetanovo náměstí č. 1180/7, proti povinné I. H., O., pro 70 280 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. června 2016, č. j. -138, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. června 2016, č. j. -138, se mění tak, že soud ustanovuje povinné v řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne 26. ledna 2016 vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , zástupce Mgr. Pavla Andrleho, advokáta se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 1758/4.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Ostravě pověřením ze dne 3. listopadu 2014, č. j. -16, nařídil exekuci na majetek povinné na základě rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. března 2013, č. j. -212, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. července 2014, č. j. -352, k uspokojení peněžité pohledávky oprávněného ve výši 70 280 Kč s příslušenstvím, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněné, provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Milan Vlha, Exekutorský úřad Ostrava.

Povinná podáním ze dne 26. ledna 2016 navrhla zastavení exekuce z důvodu započtení své pohledávky vůči pohledávce oprávněného a zároveň požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení bezplatného advokáta.

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 1. dubna 2016, ve výroku I. přiznal povinné osvobození od soudních poplatků pro toto řízení a výrokem II. zamítl žádost povinné o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dospěl k závěru, že povinná splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, avšak žádost povinné o ustanovení zástupce z řad advokátů shledal nedůvodnou, neboť není naplněna druhá podmínka podle ustanovení , o tom, že ustanovení zástupce není nezbytně třeba k ochraně zájmů povinné, když tato je v exekučním řízení schopna sama činit procesní úkony a hájit své zájmy.

K odvolání povinné Krajský soud v Ostravě ze dne 30. června 2016, č. j. -138, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku II., a uvedl, že zájmy povinné neodůvodňují vyhovění žádosti o ustanovení zástupce, neboť se nejedná o skutkově a právně složitou věc, přičemž povinné se sepisem podání pomáhají pracovnice charity, čímž se nepřímo potvrzuje, že v daném případě není k ochraně jejích zájmů potřeba ustanovení zástupce z řad advokátů.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, v němž nesouhlasí se závěry odvolacího soudu, že její zájmy neodůvodňují vyhovění žádosti o ustanovení zástupce. Namítá, že z důvodu nepříznivého zdravotního stavu není schopna sama činit procesní úkony a hájit své zájmy, přičemž sociální pracovnice ji nezastupuje při jednání u soudu. Má za to, že soudu dostatečně prokázala své majetkové poměry, které, jak ostatně dovodil soud prvního stupně, prokazují splnění podmínek pro vyhovění její žádosti o ustanovení zástupce, trvá proto na jeho ustanovení a navrhuje, aby bylo usnesení odvolací soudu zrušeno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2015, sp. zn. ), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle usnesení předsednictva České národní rady č. , o vyhlášeníD jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále též jen „“) má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.

K zajištění práva na právní pomoc v rámci civilního soudního řízení slouží mimo jiné obecná ( ), případně zvláštní (např. , nebo ), poučovací povinnost soudů, která se uplatňuje vůči všem účastníkům řízení bez rozdílu na jejich osobní (sociální, ekonomické a jiné) poměry. Dále může účastník řízení za podmínek stanovených v soud požádat o ustanovení zástupce.

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Podle na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Ustanovení stanoví několik podmínek, které je nutno splnit, aby zástupce mohl být účastníku řízení ustanoven. Základním předpokladem je, že o ustanovení zástupce účastník řízení požádá. Dále musí být ustanovení zástupce k ochraně zájmů žadatele nezbytně třeba a musí být naplněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků ( ), jimiž jsou nepříznivé osobní poměry žadatele a skutečnost, že se nejedná o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva ( ). Ustanovení zástupce podle by mělo být nezbytné (podmínka nezbytnosti je upravena i v soudním řízení správním, k tomu srovnej , , ve znění pozdějších předpisů, z uvedeného důvodu je možné odkázat i na judikaturu Nejvyššího správního soudu). V souvislosti s naplněním podmínky nezbytnosti by se soud měl individuálně, s ohledem na veškeré okolnosti případu, zabývat povahou řízení, zdali je věc skutkově a právně jednoduchá, a osobními předpoklady žadatele, zdali je schopen se sám efektivně bránit, a teprve následně vyvodit, zda je v konkrétní věci zastoupení účastníka podle nezbytné k ochraně jeho práv a oprávněných zájmů (srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2004, č. j. -45).

V posuzovaném případě odvolací soud povinné zástupce z řad advokátů podle neustanovil, neboť povinná, přestože její majetkové poměry odůvodňují vyhovění její žádosti ( ), je schopna sama nebo za pomoci jiných osob činit podání a náležitě chránit své zájmy, a v případě, že její podání nebudou splňovat požadované náležitosti, je povinností soudů ji vyzvat k doplnění podání a náležitě i poučit jak doplnění, či případnou opravu, provést.

Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyplývá, že „směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.“

S ohledem na výše uvedené dovolací soud sám přezkoumal splnění předpokladů podle pro ustanovení zástupce z řad advokátů a dospěl k závěru, že odvolací soud nevzal v potaz všechny okolnosti případu, když důkladně nezohlednil, zda je řízení o návrhu na zastavení exekuce jednoduché a zda je povinná skutečně schopna se v řízení efektivně bránit, neboli zda je zastoupení povinného advokátem nezbytné k ochraně jejích práv a oprávněných zájmů.

V posuzované věci je povinná (žadatelka o ustanovení zástupce) invalidní důchodkyní, která splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení , neboť její majetkové poměry ustanovení zástupce odůvodňují a současně se z její strany nejedná o zjevně svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. S názorem odvolacího soudu, že povinné není třeba k ochraně jejích zájmů ustanovovat zástupce z řad advokátů z důvodu již poskytované pomoci ze strany sociálních pracovnic, se dovolací soud nemůže ztotožnit, neboť má za to, že tato skutečnost svědčí spíše o tom, že povinná se v procesním právu, které je po řadě novelizací pro osobu bez právního vzdělání obtížné a v řadě ohledů komplikované, dostatečně neorientuje, a není tak schopná bez cizí pomoci bezvadně formulovat svá podání vůči soudu. Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že řízení o návrhu na zastavení exekuce nejsou často z hlediska dokazování ani z hlediska právního posouzení nikterak složitá. Avšak nemusí tomu tak být vždy a i v těchto řízeních se mohou vyskytnout otázky, jejichž posouzení není triviální. S ohledem na to, že Okresní soud v Ostravě rozhodl usnesením ze dne 1. dubna 2016, č. j. -104, o odkladu exekuce do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu povinné na zastavení exekuce, s tím, že nelze vyvrátit možnost případného zastavení exekuce, protože bude nejdříve třeba rozhodnout o započtení pohledávek povinné na pohledávku oprávněného vymáhaného v této exekuci, má dovolací soud za to, že označení projednávaného řízení o návrhu na zastavení exekuce za jednoduché bylo ze strany odvolacího soudu předčasné a (tudíž) nesprávné.

Dovolací soud má proto důvodné pochybnosti o tom, zda je povinná schopna efektivně bránit svá práva jen za pomoci poučovací povinnosti soudu, aniž by jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud přitom dodává, že v případě pochybností o tom, zda postačuje k efektivní obraně práv a oprávněných zájmů jen poskytování poučovací povinnosti či je potřebné účastníkovi řízení k ochraně jeho práv ustanovit práva znalého zástupce, je třeba s ohledem na ochranu ústavně zaručeného práva na právní pomoc a s tím spojeného práva na přístup k soudu rozhodnout ve prospěch ustanovení zástupce.

Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na chybném právním posouzení věci, a protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení změnil tak, že soud ustanovuje povinné v řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne 26. ledna 2016 vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , zástupce Mgr. Pavla Andrleho, advokáta se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 1758/4.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. 11. 2016

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu