Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3967/2016

21 Cdo 3967/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci zástavní věřitelky České spořitelny, a. s. se sídlem v Praze 4, Olbrachtova č. 1929/62, IČO 45244782, proti zástavní dlužnici Mgr. L. H., o soudní prodej zástavy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2016, č. j. -145, takto:

I. Dovolání zástavní dlužnice se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2016, č. j. -145, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k řízení o soudním prodeji zástavy jako první fáze soudního prodeje zástavy, kdy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 37/2005 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 58/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části, v níž dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení [zpochybňuje-li skutkové závěry, z nichž odvolací soud vycházel při posuzování podmínek pro nařízení soudního prodeje zástavy, a předestírá-li vlastní skutkové závěry (že „zástavní dlužnici nikdy nebyla žádná výzva či prohlášení o zesplatnění úvěru doručeno“), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci], v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Přípustnost dovolání podle ustanovení nemůže založit ani námitka dovolatelky, kterou uplatňuje zmatečnostní vadu podle (namítá-li, že „soudy nenařízením ústního jednání zásadním způsobem omezily možnost zástavní dlužnice uplatnit své zákonné možnosti procesní obrany proti vznesenému nároku zástavní věřitelky“), neboť v této části neuplatňuje dovolací důvod podle Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení , a b) a přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak - jak vyplývá z ustanovení věty druhé - jen tehdy, je-li dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše - naplněn není.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání zástavní dlužnice podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. listopadu 2016

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu