Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4452/2016

22 Cdo 4452/2016

U S N E S E N Í

M. K.

T. F.

, zastoupené Mgr. Jaroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem v Táboře, Tyršova 521, o uložení povinnosti zdržet se zastínění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2016, č. j. -227, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované Mgr. Jaroslava Kadlece, advokáta se sídlem v Táboře, Tyršova 521.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 – dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 5. 2015, č. j. -182, zamítl žalobu, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se stínění pozemku parc. č. 77/3 a pozemku parc., jehož součástí je stavba (dále jen „předmětné nemovitosti“), zapsaných na LV, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště B., pro obec a katastrální území P. (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 10. 3. 2016, č. j. -227, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena a dovolacím soudem by měla být právní otázka vyřešena jinak. Meritem sporu je zastínění předmětných nemovitostí stavbou postavenou v rozporu se stavebními plány předloženými ve stavebním řízení, toto zastínění je přitom neúnosné. Žalobkyně byla účastnicí stavebního řízení, nicméně pokud zaujímala nějaké stanovisko, činila tak pouze na základě stavebních plánů. Poté, co byla stavba dokončena a zjistila vyšší míru zastínění předmětných nemovitostí, nebylo v jejich silách se domoci nápravy ve stavebním a správním řízení. To, že zastínění způsobuje škody na jejím majetku, pak bylo zjištěno bez ohledu na interpretaci nálezu projektanta, že změna v rozsahu zastínění je zanedbatelná. Je přesvědčena, že stavba nerespektující stavebním úřadem schválené stavební plány nemůže požívat plné právní ochrany stejně, jako je tomu u stavby neoprávněné. V situaci, kdy žalovaná nerespektovala vypracované stavební plány, realizovanou stavbu navýšila a způsobila větší zastínění, pak nemá jinou možnost domoci se svého práva, než v soudním řízení. Soudy obou stupňů pochybily, pokud se zabývaly mírou zastínění a únosností tohoto zastínění pro žalobkyni. Podle jejího názoru byla podstatou věci neoprávněnost stavby žalované postavené v rozporu se stavebními plány schválenými stavebním úřadem. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné, neboť dovolatelka nevymezila okolnosti přípustnosti dovolání. Žalobkyně vytýká primárně odvolacímu soudu nesprávnost skutkových zjištění, ta však byla zjištěna správně a byla kvalifikována ve shodě s judikaturou dovolacího soudu. Navrhuje, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. (dostupné na

www.nsoud.cz

)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz

)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na

www.nsoud.cz

)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz)

].

V dané věci není dovolání přípustné z toho důvodu, že i když dovolatelka naznačovala přípustnost dovolání pro v judikatuře dovolacího soudu doposud nevyřešenou otázku hmotného práva, žádnou takovou otázku v dovolání neuvedla a nevyplývá ani z obsahu samotného dovolání. Obsahem dovolání je shrnutí průběhu soudního řízení, uvedení pohnutek, které ji k podání žaloby vedly, a nesouhlas se zjištěným skutkovým stavem (zejména námitka proti nálezu projektanta Ing. Frantese a námitka, že stavba žalované je postavena v rozporu se stavebními předpisy); pouhé vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu bez vymezení otázky přípustnosti dovolání podle však zjevně nepostačuje. Namítá-li pak žalobkyně, že podstatou sporu byla nikoliv míra zastínění předmětných nemovitostí, nýbrž neoprávněnost stavby žalované postavené v rozporu se stavebními plány schválenými stavebním úřadem, pak je třeba uvést, že toto tvrzení je v přímém rozporu s žalobními tvrzeními a žalobou požadovaným nárokem.

Jelikož dovolatelka nevymezila otázku přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud její dovolání jako nepřípustné podle odmítl.

V souladu s větou druhou rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 2. listopadu 2016

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu