Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tvo 37/2016

8 Tvo 37/2016-19

U S N E S E N Í

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

se

stížnost obviněného mladistvého „PETRKLÍČE“

zamítá

.

Odůvodnění:

1. Vrchní soud v Praze, soud pro mládež, usnesením ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. , na návrh předsedkyně senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem, soudu pro mládež, podle , 3 , o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „ “), ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu pro mládež pod sp. zn. prodloužil lhůtu trvání vazby obviněného mladistvého „PETRKLÍČE“ (dále převážně jen „mladistvý“, příp. „stěžovatel“) o dalších šest měsíců, tj. do 25. 5. 2017.

2. Proti tomuto usnesení podal mladistvý prostřednictvím obhájce JUDr. Oldřicha Godyckiho v zákonné lhůtě stížnost. Poté, co podal zevrubnou genezi celé věci, poukázal na to, že o jeho původním vzetí do vazby a posléze i o propuštění z ní rozhodl místně nepříslušný Okresní soud v Ústí nad Labem, soud pro mládež. Proti následnému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 29. 10. 2016, sp. zn. , jímž byl znovu vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř., podal včas stížnost, o níž dosud nebylo Vrchním soudem v Praze, soudem pro mládež, rozhodnuto. Tomuto soudu přitom nemělo nic bránit, aby o této stížnosti rozhodl ještě předtím, než rozhodoval o návrhu předsedkyně senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem, soudu pro mládež, na prodloužení vazby, a zabýval se namítanou nezákonností postupu orgánů činných v trestním řízení.

3. V další části svého podání mladistvý namítl, že Vrchní soud v Praze, soud pro mládež, při rozhodování o návrhu předsedkyně senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem, soudu pro mládež, na prodloužení vazby zcela přehlédl, že jeho nová vazba je primárně založena na tvrzeném porušení povinností, které mu byly uloženy rozhodnutím místně nepříslušného soudu. Toleroval-li Vrchní soud v Praze, soud pro mládež, při svém rozhodování o prodloužení vazby předchozí rozhodnutí vydané místně nepříslušným soudem pro mládež, toleroval porušení ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (mladistvý tu poukázal na nález pléna Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. ).

4. V samém závěru svého podání mladistvý navrhl (aniž citoval příslušná zákonná ustanovení), aby Nejvyšší soud, soud pro mládež, napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, soudu pro mládež, zrušil.

5. Z podnětu stížnosti mladistvého Nejvyšší soud, soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“), podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, proti němuž mohl stěžovatel podat stížnost, a řízení předcházející napadenému usnesení a dospěl k závěru, že stížnost mladistvého není důvodná.

6. Z obsahu spisového materiálu se podává, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem podal dne 25. 8. 2016 Krajskému soudu v Ústí nad Labem, soudu pro mládež, obžalobu na mladistvého, v níž mu kladl za vinu spáchání tam popsanými skutky (v podrobnostech viz odůvodnění napadeného usnesení) provinění pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, provinění vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, pokusu provinění znásilnění podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a provinění porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

7. Mladistvý byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem, soudu pro mládež, ze dne 4. 3. 2016, sp. zn. , z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. s tím, že vazba se mu započítává od 2. 3. 2016 od 3.37 hodin. Usnesením téhož soudu ze dne 4. 7. 2016, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, soudu pro mládež, ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. , byl mladistvý podle § 71, § 71a a § 73 tr. ř. propuštěn z vazby na svobodu za současného přijetí jeho slibu, záruky důvěryhodné osoby, předběžného opatření v podobě zákazu styku s poškozenou B. E. (dále jen „poškozená“) a uložení dohledu probačního úředníka. Toto usnesení nabylo právní moci dne 3. 8. 2016 a mladistvý byl téhož dne ve 12.45 hodin z vazby propuštěn.

8. Usnesením Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 29. 10. 2016, sp. zn. , byl mladistvý podle tr. ř. za užití tr. ř., tr. ř. a , znovu vzat do vazby z důvodů uvedených v , c) tr. ř. V závěru odůvodnění tohoto usnesení soud zmínil, že vazba se počítá od 28. 10. 2016, 17.15 hodin.

9. Proti tomuto usnesení podal mladistvý stížnost, kterou Vrchní soud v Praze, soud pro mládež, usnesením ze dne 14. 11. 2016, sp. zn. , podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl. Už z toho je zřejmé, že nelze přisvědčit výše uvedenému tvrzení stěžovatele, že jmenovaný soud druhého stupně o této jeho stížnosti dosud nerozhodl, i když lze připustit, že o tomto rozhodnutí v době sepisování stížnosti ještě nemusel vědět, neboť bylo vydáno pouhý jeden den před rozhodnutím, proti němuž směřuje Nejvyšším soudem nyní posuzovaná stížnost.

10. Z výše uvedené právní kvalifikace skutků, pro něž byla na mladistvého podána obžaloba, je zřejmé, že mladistvý je trestně stíhán též pro zvlášť závažné provinění ve smyslu tr. zákoníku. Podle přitom platí, že vazba v řízení ve věcech mladistvých nesmí trvat déle – jde-li o zvlášť závažné provinění – než šest měsíců. Po uplynutí této doby může být v takovém případě vazba výjimečně prodloužena až o dalších šest měsíců, pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. K takovému prodloužení může dojít pouze jednou v přípravném řízení a jednou v řízení před soudem pro mládež. Podle označeného zákona o prodloužení vazby v řízení před soudem rozhoduje soudce soudu pro mládež nadřízeného soudu pro mládež, který je příslušný věc projednat nebo který věc již projednává. Návrh na prodloužení lhůty vazby je povinen předseda senátu doručit nadřízenému soudu pro mládež nejpozději 15 dnů před skončením lhůty.

11. Rozhodl-li Vrchní soud v Praze, soud pro mládež, napadeným usnesením o návrhu předsedkyně senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem, soudu pro mládež, na prodloužení lhůty trvání vazby mladistvého tak, že mu zcela vyhověl a podle , 3 prodloužil vazbu mladistvého do 25. 5. 2017, nepochybil a své rozhodnutí přesvědčivě zdůvodnil.

12. Předpoklady pro prodloužení vazby mladistvého byly splněny po stránce formální i věcné. Z odůvodnění napadeného usnesení se podává, že vrchní soud se s návrhem předsedkyně senátu na prodloužení vazby mladistvého ztotožnil a rozvedl okolnosti, které jsou relevantní jak z pohledu trvání vazebních důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř., tak i vlastního rozhodnutí o prodloužení vazby.

13. Vrchní soud po připomenutí dosavadních výsledků trestního řízení konstatoval, že mladistvý je ve vazbě z výše uvedených důvodů, neboť povaha a závažnost trestné činnosti, pro kterou je stíhán, odůvodňují závěr o obavě, že při pobytu na svobodě uprchne nebo se bude skrývat, a to nejen s ohledem na hrozící vysoký trest, resp. trestní opatření, ale i s ohledem na své předchozí chování. Mladistvý je podle závěru soudu osobou, která ve svých osmnácti letech má ukončenou pouze základní školu, nemá žádnou pracovní kvalifikaci, ani trvalé zaměstnání. Po skončení základní školní docházky opakovaně nedokázal soustavně docházet do učení a před svým zadržením měl být jen jeden měsíc zaměstnán. Již v minulosti měl opakovaně utíkat z domova a měl být evidován jako pohřešovaná osoba. Trvá tedy nebezpečí, že v případě pobytu na svobodě by navázal na své předchozí chování a že by se trestnímu stíhání vyhýbal pobytem na neznámém místě. Stejně tak hrozí důvodná obava, že by mohl trestnou činnost, pro niž je stíhán, opakovat (zejména ve vztahu k poškozené). Nahrazení vazby jiným opatřením uvedeným v s ohledem na osobní a rodinné poměry mladistvého, ale i s ohledem na dosavadní zkušenosti s jeho chováním (zejména po předcházejícím propuštění z vazby) nepřichází v úvahu.

14. Pro rozhodnutí Nejvyššího soudu (stejně jako předtím pro rozhodnutí vrchního soudu) byla nepodstatná a právně bezvýznamná námitka mladistvého vztahující se k otázce místní (ne)příslušnosti Okresního soudu v Ústí nad Labem, soudu pro mládež, který původně rozhodoval o jeho vzetí do vazby a následně i o propuštění z ní. I když Vrchní soud v Praze, soud pro mládež, v odůvodnění svého usnesení ze dne 14. 11. 2016, sp. zn. , této námitce přisvědčil, v současném stadiu řízení uvedené pochybení již nelze napravit. Navíc lze mít za to, že namítané pochybení bylo napraveno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 29. 10. 2016, sp. zn. , jímž byl mladistvý podle tr. ř. za užití tr. ř., tr. ř. a a znovu vzat do vazby.

15. Vrchní soud v Praze, soud pro mládež, se přesvědčivě vypořádal i s otázkou, o jakou dobu lze mladistvému vazbu prodloužit (srov. zejména strany 2 a 3 odůvodnění jeho usnesení, na které stačí z důvodů procesní ekonomie jen odkázat).

16. Nejvyšší soud s uvedenými závěry vrchního soudu souhlasí a má je za správné, jelikož jsou podložené obsahem spisového materiálu, hodnocením osoby mladistvého i prostředí, z něhož vzešel. Nelze přijmout argumentaci mladistvého, že trestní stíhání není podloženo skutkovými okolnostmi, třebaže není sporu o tom, že o jeho vině může být spolehlivě rozhodnuto až po provedení a řádném vyhodnocení všech důkazů v řízení před soudem. Z dosavadního průběhu trestního řízení však neplyne žádná okolnost, která by jeho trestní stíhání i pro shora uvedené zvlášť závažné provinění zjevně zpochybňovala.

17. Splněny byly i zákonné předpoklady pro to, aby lhůta trvání vazby mladistvého byla prodloužena o dalších šest měsíců. Vrchní soud rozumně uvážil, že je nutno poskytnout potřebný časový prostor nejen pro skončení řízení před soudem prvního stupně, ale případně i pro odvolací řízení, čemuž odpovídá prodloužení vazby do 25. 5. 2017. Takto stanovená doba rozhodně nepřesáhne lhůtu zakotvenou v ustanovení

18. Nejvyšší soud proto stížnost mladistvého podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 1. 12. 2016

JUDr. Jan Bláha

předseda senátu

*) Byl použit pseudonym ve smyslu