Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 173/2016

KSBR 30 INS XY

-22

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice V. E., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu věřitelky V. K. Market, s. r. o., se sídlem v Kubšicích č. p. 41, PSČ 671 76, identifikační číslo osoby 25 34 85 07, o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, vznesené insolvenční navrhovatelkou, takto:Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vojtěch Brhel, JUDr. Ivana Wontrobová a JUDr. Helena Myšková nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. XY, 2 VSOL XY.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 21. dubna 2016, č. j. XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) odmítl (pro neúplnost a neurčitost) insolvenční návrh věřitelky V. K. Market, s. r. o., podaný u insolvenčního soudu dne 18. dubna 2016.

Proti tomuto usnesení insolvenčního soudu podala insolvenční navrhovatelka odvolání (č. l. A-7), které je vedeno u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. XY, 2 VSOL XY.

V průběhu odvolacího řízení vznesla insolvenční navrhovatelka (podáním ze dne 7. července 2016 − č. l. A-15) námitku podjatosti senátu 2 VSOL Vrchního soudu v Olomouci a současně „celého soudního kolegia Vrchního soudu v Olomouci“, s tím, že „M. H., proti jehož usnesení je brojeno, byl v nedávné době členem odvolacího senátu“ a není tudíž možné, aby o jeho rozhodnutí rozhodovali „soudci, jejichž kolegou byl soudce soudu nižšího stupně“.

Soudci soudního oddělení 2 VSOL (jemuž byla věc přidělena k vyřízení) JUDr. Vojtěch Brhel, JUDr. Ivana Wontrobová a JUDr. Helena Myšková se k námitce podjatosti vyjádřili (dne 30. srpna 2016) shodně tak, že ji nemají za důvodnou. Potvrdili, že M. H. byl (jako stážista) členem odvolacího senátu 2, 12 VSOL Vrchního soudu v Olomouci, zdůraznili však, že nemají k věci, k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům žádný vztah, který by byl důvodem pochybností o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je − stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže − dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení insolvenční navrhovatelky popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Olomouci. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 20/2015“).

V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají − jak vyplývá z jejich vyjádření − k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

Takový důvod se nepodává ani z toho, že soudce insolvenčního soudu M. H. dříve působil u Vrchního soudu v Olomouci; k tomu, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2011, sp. zn. nebo i důvody R 20/2015.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. XY, 2 VSOL XY ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční navrhovatelce se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. října 2016

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu