Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3152/2016

32 Cdo 3152/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Mgr. D. Š., se sídlem v Praze – Vinohradech, Budečská 2165/35, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 71074465, zastoupené Mgr. Petrou Vráblikovou, advokátkou se sídlem v Letech, Karlštejnská 518, proti žalované SEGAFREDO ZANETTI CR spol. s r.o., se sídlem v Praze 1, Nové Město, Jungmannova 748/30, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby61505056, zastoupené Markem Procházkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, o zaplacení 303 793 Kč s příslušenstvím, 747 664 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 64 320 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2015, č. j. -955, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5 130 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Marka Procházky.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku v rozsahu, v němž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2014, č. j. -878, v zamítnutí nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z částky 484 416 Kč za dobu od 18. 10. 2010 do 5. 9. 2012, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Jeho přípustnost opírá o (dále jen „ “) s tím, že vymezuje tyto dvě „otázky zásadního právního významu“ : zda se na právní vztah založený mandátní smlouvou podle obchodního zákoníku uplatní podpůrně , a dále jakým způsobem má být pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení hodnoceno jednání žalované po podání žaloby, konkrétně částečná úhrada na žalovanou částku. Jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci ve smyslu a navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření dovolatelce vytýká, že dovolání neobsahuje zákonem stanovené náležitosti. Postrádá vymezení přípustnosti a konkretizaci dovolacího důvodu. Kromě toho míní, že jde o dovolání nepřípustné, neboť dovoláním dotčené úroky z prodlení nepřesahují částku 50 000 Kč a navíc nepřípustnost dovolání dovozuje ze zákonné úpravy, podle níž se při posuzování přípustnosti dovolání k příslušenství pohledávky nepřihlíží. Žalovaná navrhuje dovolání zamítnout s tím, že jí bude přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [odstavec 1]. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) [odstavec 2]. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení [odstavec 3].

Požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatelka zákonnému požadavku na vymezení stanovených náležitostí dovolání nedostála. V souvislosti s tvrzenou přípustností dovolání sice formulovala dvě otázky, byť formálně označené jako otázky zásadního právního významu, nicméně ohlášený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, jak jí ukládá , nijak nekonkretizovala. Pokud pak výslovně napadla i výrok o náhradě nákladů řízení, nikterak k této části rozhodnutí odvolacího soudu nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. K této části rozhodnutí odvolacího soudu chybí v dovolání jakákoli argumentace. Pokud dovolatelka mínila napadeným výrokem o náhradě nákladů řízení i rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení ve výši 9 389,60 Kč, šlo by ve smyslu o věc, u níž není dovolání přípustné. V souvislosti s tvrzenou nepřípustností dovolání ze strany protistrany dovolací soud pro úplnost dodává, že část věty za středníkem nepostihuje případy, kdy dojde k rozštěpení uplatněného práva až v samotném dovolání, a to tak, že dovolání směřuje pouze proti té části výroku rozhodnutí odvolacího soudu, kterou bylo rozhodnuto o příslušenství pohledávky (jak se stalo v souzené věci). Žalovaná rovněž mylně předpokládala, že v případě dovoláním napadených úroků z prodlení nejde o částku převyšující 50 000 Kč.

Vytýkané nedostatky dovolání nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení větu první ), dovolatelce uplynula. Jde přitom o takové vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit důvodnost dovolání a ve vztahu k rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení i přípustnost dovolání.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle dovolání proti napadené části rozsudku odvolacího soudu odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 8. 11. 2016

JUDr. Miroslav G a l l u spředseda senátu