Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
CA37568B5E060492C12580A0002AF53D.html
HTML · 11.02 KB
No categories available
30 Cdo 2525/2016
30 Cdo 2525/2016
U S N E S E N Í
T. C.
1) S. B.
, zastoupeného Mgr. Radimem Ševčíkem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Tř. T. G. Masaryka 1129,
2) I. B.
, zastoupené Mgr. Markétou Žmolíkovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, tř. T. G. Masaryka 1129, a
3) Ing. L. B.
, zastoupenému Mgr. Zbyňkem Vašinkou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, tř. T. G. Masaryka 1129, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 9/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. ledna 2016, č. j. 56 Co 296/2015-342, takto:
Dovolání žalobce
se odmítá
.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce (dále též „dovolatel“) proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále již „odvolací soud“), kterým byl zrušen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. dubna 2015, č. j. 15 C 9/2013-261, a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, není ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné. Je tomu tak z toho důvodu, že odvolací soud (primárně) přistoupil ke zrušení prvoinstančního rozsudku pro jeho nepřezkoumatelnost, což dovolatel v podaném dovolání nijak nezpochybňuje. Dovolací argumentace, kdy dovolatel přípustnost svého dovolání staví na vymezení jeho předpokladů podle § 237 o. s. ř. z pohledu odvolacím soudem jednak nesprávně řešené právní otázky z hmotného práva, kterou dovolatel blíže vymezuje pod bodem a) dovolání, a dále v právní otázce vymezené pod bodem b) dovolání, která podle dovolatele v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, není zde právně relevantní, byť odvolací soud se
„v předběžných právních úvahách...se soudem okresním neshodl“
a zjevně jako obiter dictum vyložil v odůvodnění svého rozhodnutí svůj „předběžný“ právní názor na věc. Byl-li totiž pro nepřezkoumatelnost zrušen rozsudek soudu prvního stupně, nebylo zde již žádného procesního prostoru, aby odvolací soud na věc formuloval svůj právní názor; učinil-li tak přesto, učinil tak nesprávně a nadbytečně, aniž by tím v uvedeném rozsahu (oním „předběžným“ právním názorem) mohl zavázat soud prvního stupně.
Jelikož právní otázka nepřezkoumatelnosti, na níž bylo vystavěno rozhodnutí odvolacího soudu, nebyla dovolatelem vůbec zpochybněna (dovolatel z pohledu řešení této právní otázky nevymezil žádnou ze čtyř možných variant přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.), pak je třeba přijmout závěr, že dovolání žalobce není ve smyslu § 243c odst. 1 o. s. ř. přípustné.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2016
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu