Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4603/2016

22 Cdo 4603/2016

U S N E S E N Í

L support s.r.o.,

S. B.

, zastoupené Mgr. Liborem Michalcem, advokátem se sídlem v Plzni, Bezručova 184/29, o určení vlastnického práva k nemovité věci a o vydání nemovité věci, o náhradě nákladů řízení podle , vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně a jejího zástupce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2016, č. j. -112, takto:

Dovolání

se

odmítají.

Stručné odůvodnění( , věta první, – dále jen „ “):

Okresní soud v Trutnově (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 24. 3. 2016, č. j. -104, uložil „Mgr. Petru Svobodovi povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 159 Kč k rukám Mgr. Michalce do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.“

Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně a jejího zástupce usnesením ze dne 6. 6. 2016, č. j. -112, odvolání žalobkyně odmítl (výrok I.), dále usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve správném znění, „že se Petru Svobodovi, advokátu se sídlem v Praze 8, V Holešovičkách 1579, ukládá povinnost nahradit žalované k rukám jejího zástupce na nákladech řízení 6 159 Kč za zmařené jednání ze dne 11. 3. 2016“ (výrok II.). Výrokem III. byla Mgr. Petru Svobodovi, advokátu se sídlem v Praze 8, V Holešovičkách 1579, uložena povinnost nahradit žalované k rukám jejího zástupce, Mgr. Libora Michalce, advokáta, do 3 dnů od právní moci usnesení náklady odvolacího řízení 1 270 Kč.

Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – dospěl k závěru, že zástupce žalobkyně, Mgr. Petr Svoboda, advokát, zavinil vznik nákladů řízení procesní protistrany, které nemusely vzniknout, pokud by zástupce žalobkyně včas požádal o odročení jednání. O náhradě (separaci) nákladů řízení ve smyslu proto bylo rozhodnuto právem. Odvolací soud dále podle odmítl jako subjektivně nepřípustné odvolání žalobkyně. Dovodil, že povinnost k náhradě nákladů řízení podle stíhá toliko jejího zástupce, neboť vznik nákladů žalované je důsledkem jeho zaviněného jednání.

Proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání jak žalobkyně, tak i její zástupce. Navrhují, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se nevydává, popřípadě rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) postupoval v řízení a o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť řízení bylo u soudu prvního stupně zahájeno dne 16. 4. 2015; po zjištění, že dovolání byla podána proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, zabýval se dovolací soud přednostně tím, zda se jedná o rozhodnutí, u něhož to zákon připouští ( ).

Dovolání nejsou přípustná.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Napadeným rozhodnutím odvolacího soudu byla zástupci žalobkyně uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 159 Kč. Dovolatel tvrdí, že podmínky k tzv. separaci nákladů řízení podle splněny nebyly, a tudíž mu povinnost k náhradě těchto nákladů neměla být vůbec uložena. Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutím odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřesahujícím 50 000 Kč a dovolání žalobkyně a jejího zástupce nejsou ze zákona (objektivně) přípustná.

Závěr o nepřípustnosti dovolání z důvodu nenaplnění hodnotového censu podle činí nadbytečným zabývat se tím, zda žalobkyně byla k podání dovolání subjektivně legitimována. Dovolací soud přesto odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž platí, že k podání dovolání je oprávněn (subjektivně legitimován) jen ten z účastníků řízení, jemuž byla rozhodnutím odvolacího soudu způsobena újma na právech a tuto újmu lze napravit tím, že Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zruší, popřípadě změní (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. ); to platí přiměřeně i pro odvolání. V dané věci odvolací soud odmítl odvolání žalobkyně proto, že nebyla k jeho podání subjektivně legitimována ( ). S tímto závěrem dovolání, jehož obsah závazně vymezuje rozsah dovolacího přezkumu (srovnej věta první ), dovolatelka sice v obecné rovině polemizuje, nicméně neuvádí nic, co by z hlediska důvodu pro odmítnutí odvolání mohlo založit přípustnost dovolání. Dovolací soud ostatně s právním názorem o nedostatku její legitimace a o tom, že k podání řádného opravného prostředku proti rozhodnutí odvolacího soudu byl legitimován jen zástupce žalobkyně, souhlasí a připojuje, že žalobkyně není subjektivně legitimována ani k podání dovolání. Povinnost k tzv. separaci nákladů řízení ve smyslu stíhá účastníky řízení nebo jejich zástupce tehdy, jestliže vznik nákladů způsobili zaviněným jednáním či náhodou, která se jim přihodila, a bez nichž by tyto náklady nevznikly. Jedná se však o povinnost pouze té osoby, v důsledku jejíhož jednání (či náhody, která se jí přihodila) náklady vznikly. Nejde tak o povinnost, která by byla přičitatelná zastoupenému účastníku řízení, pokud je důvod vzniku nákladů spojen s osobou jeho zástupce.

Protože Nejvyšší soud neshledal dovolání přípustnými, podle je odmítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení ve věci samé končí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , jež bylo publikováno pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. října 2016

Mgr. David Havlík

předseda senátu