Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2256/2016

30 Cdo 2256/2016

U S N E S E N Í

B. T.

P. J.

, zastoupenému Mgr. Květou Pechouškovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 2033/21, o určení vlastnictví k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. ledna 2015, č. j. -312, takto:

I. Dovolání žalovaného

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) konstatuje, že dovolání žalovaného (dále též „dovolatel“) proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu není ve smyslu přípustné. Je tomu tak z toho důvodu, že dovolatel předpoklad přípustnosti svého dovolání vymezil tvrzením, že odvolací řízení, z nějž vzešlo dovoláním napadené rozhodnutí, je postiženo (jinou) vadou spočívající v tom, že odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, i když

„nalézací soud odmítl dovýslech Mgr. P. S. k otázce prokázání skutečnosti, koho Mgr. S. při sepsání darovací smlouvy zastupoval, opomenul důkaz, který je velmi důležitý pro hmotněprávní posouzení celého případu – tedy, zda žalobkyně v době uzavírání darovací smlouvy měla schopnost rozpoznávací a ovládací.“

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Shora vyložená námitka uplatněná dovolatelem, jež se vztahuje k procesnímu postupu odvolacího soudu, který při existenci popsané jiné vady prvoinstančního řízení v meritu věci potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž podle dovolatele odstranil popsanou jinou vadu řízení, nepředstavuje zde kvalifikovanou otázku procesního práva, jež by odvolací soud řešil napadeným rozhodnutím při přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně. Přitom platí, že ke zmatečnostem a jiným vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, přihlíží dovolací soud jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. věty druhé ) a vady řízení samy o sobě nemohou založit přípustnost dovolání, na níž lze – v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 – usuzovat toliko prostřednictvím jediného dovolacího důvodu podle

Ani dovolatelův odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2009, sp. zn. (který je veřejnosti přístupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://nsoud.cz), s přihlédnutím k výše uvedenému, nic nemění na faktu, že dovolací soud k (jiným) vadám řízení může ve smyslu přihlédnout jen tehdy, jestliže je dovolání ve smyslu přípustné, o kterýžto případ se v daném případě nejedná. Navíc dovolatel při použitém judikatorním odkazu dostatečně nezohlednil či snad přehlédl, že v řešeném případě dovolací soud přistoupil k vydání kasačního rozhodnutí v procesní situaci, kdy vytkl odvolacímu soudu, že ten „pochybil, pokud v situaci, kdy v relevantní části rozsudek okresního soudu byl z důvodu skutkového deficitu nepřezkoumatelný, namísto vydání kasačního usnesení přistoupil ke změně odvoláním napadeného rozsudku, a to v procesní situaci, kdy žádný z důkazů, z nichž čerpal skutková zjištění zásadně významná pro následně přijatý právně kvalifikační závěr, způsobem předvídaným v nezopakoval ( )“ Taková procesní situace ovšem na daný případ nedopadá; proto uvedený odkaz, z nějž snad dovolatel usuzoval, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v (citovaném rozhodnutí řešené právní otázce) rozporu s judikaturou dovolacího soudu, není (z pohledu přípustnosti dovolání) přiléhavý.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. října 2016

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu