Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 113/2016

20 Cdo 113/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Růnová v. o. s.,se sídlem v Českých Budějovicích, Vrbenská 511/25a, identifikační číslo osoby 28148118, insolvenční správkyně dlužnice BORSAY a. s., se sídlem v Táboře, Husova 1444, identifikační číslo osoby 00541397, proti povinným 1)J. V., P., zastoupené Mgr. Janem Stínkou, advokátem se sídlem v Kladně, Průchodní 346, a 2)I. V., P., pro 936 760 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání povinné 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2012, č. j. -293, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2013, č. j. -333, takto:

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Okresní soud Praha-východ usnesením ze dne 8. 8. 2011, č. j. -188, podle zastavil exekuci nařízenou svým usnesením ze dne 18. 2. 2008, č. j. -5, a uložil oprávněné zaplatit povinné 1) náhradu nákladů řízení ve výši 7 281,76 Kč.

Krajský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh povinné 1) na zastavení exekuce zamítá. Dospěl k závěru, že povinná 1) neměla pohledávku za oprávněnou společností BORSAY a. s. na úhradu kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne 7. 6. 2007, kterou by mohla započíst proti vymáhané pohledávce, neboť společnost MEX - INVEST, s. r. o. tento dluh se souhlasem povinné 1) jako věřitelky převzala ve smyslu , .

Povinná 1) napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, v němž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Protože na majetek povinného 2) byl prohlášen konkurs, měl odvolací soud k odvolacímu řízení předvolat nikoli přímo povinného 2), ale jeho insolvenčního správce a řízení přerušit. Dle povinné 2) je podstatou sporu posouzení ustanovení čl. III odst. 3. 1 dodatku ze dne 7. 6. 2007 k leasingové smlouvě č. LS07/06/0106. Odvolací soud tuto dohodu, aniž by poučil účastníky či předestřel svůj právní názor, posoudil jako převzetí dluhu podle a nikoli jako dohodu podle . Přitom odvolací soud v této věci rozhodoval již podruhé a nejprve usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí zastavení exekuce zrušil a vyslovil domněnku, že se může jednat nejen o převzetí dluhu, ale o dohodu podle . Při dalším rozhodování za stejné důkazní situace svůj názor změnil, aniž by svůj postup rozumně vysvětlil. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první čl. II bod 12 a čl. II bod 7 ).

Dovolání je přípustné podle , není však důvodné.

Nejprve je třeba jako nedůvodnou odmítnout dovolací námitku, že odvolací řízení se z důvodu prohlášení konkursu na majetek povinného 2) mělo přerušit a soud měl jednat nikoli s povinným 2), ale s jeho insolvenčním správcem. V souladu s ustanovením , odst. 2 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 31. 12. 2013 [nyní ], se prohlášením konkursu nepřerušuje řízení o výkon rozhodnutí ani exekuce a účastníkem řízení nadále zůstává dlužník.

Dovolatelka dále odvolacímu soudu vytýká nepředvídatelnost jeho rozhodování, neboť za stejné důkazní situace vyslovil pokaždé jiný názor, přičemž takovou změnu dostatečně nevysvětlil.

Z obsahu spisu vyplývá, že Okresní soud Praha-východ usnesením ze dne 25. 5. 2010, č. j. -138, zamítl návrh povinné 1) na zastavení exekuce s tím, že podle společnost MEX - INVEST, s. r. o. převzala dluh oprávněné vůči povinné 1), a povinná 1) proto nemohla následně tuto svou pohledávku započíst vůči exekvované pohledávce.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 5. 11. 2010, č. j. -163, rozhodnutí zrušil. Uvedl, že soud prvního stupně vycházel z listin, které neprovedl k důkazu a ke kterým se povinná 1) neměla možnost vyjádřit. Soudu prvního stupně vytkl, že z odůvodnění jeho rozhodnutí nelze zjistit, na základě čeho dospěl k závěru, že došlo k převzetí dluhu ( ) a nikoli k přistoupení k dluhu ( ) a uložil mu, aby se v řízení zabýval tím, zda šlo o převzetí dluhu či přistoupení k dluhu, k čemuž je nutné provést navržené důkazy.

Okresní soud Praha-východ následně nařídil ve věci jednání, při němž provedl dokazování, a exekuci zastavil. Výkladem článku III. dodatku k leasingové smlouvě č. LS07/06/0106 uzavřeného dne 7. 6. 2007, nazvaného „Změna platebních instrukcí“, dovodil, že ujednání neobsahuje projev vůle nájemce převzít dluh pronajímatele ve vztahu k povinné 1).

Usnesení napadla odvoláním oprávněná BORSAY a. s. Odvolací soud při jednání dne 25. 4. 2012 a 11. 7. 2012 provedl dokazování a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl návrh na zastavení exekuce, neboť dospěl k závěru, že společnost MEX - INVEST, s. r. o. podle převzala dluh oprávněné (část kupní ceny).

Jak je již patro z výše uvedeného, dovolatelce nelze přisvědčit, že by odvolací soud za stejné důkazní situace jako při svém prvním rozhodování vyslovil rozdílný názor, aniž by jeho změnu „rozumně vysvětlil“. Především samotná „důkazní situace“ byla odlišná, neboť před prvním rozhodnutím odvolacího soudu ve věci vůbec dokazování prováděno nebylo – což ostatně bylo důvodem, proč odvolací soud první usnesení okresního soudu zrušil. Odvolací soud při svém druhém rozhodování v souladu s a násl. sám zopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně a dokazování doplnil. Z odůvodnění jeho rozhodnutí je zcela zřejmé, jak postupoval při hodnocení důkazů, jakými úvahami se řídil a k jakým skutkovým a následně právním závěrům dospěl.

Otázka výkladu projevů vůle účastníků z hlediska, zda se jedná o převzetí dluhu či přistoupení k dluhu, byla odvolacím soudem výslovně nastolena již při jeho prvním rozhodnutí ve věci, byla dále řešena před soudem prvního stupně, povinná 1) se k ní v průběhu jednání před soudy obou stupňů sama vyjadřovala [první jednání odvolacího soudu bylo odročeno mj. za tím účelem, aby se povinná 1) mohla vyjádřit k oprávněnou předloženým listinám]. Nelze proto přistoupit na výhradu dovolatelky, že by dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu mohlo být v tomto směru pro ni jakkoli překvapivé.

Dovolatelka v dovolání uvádí, že jej podává též z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Obsahově však tyto důvody nijak nevymezuje a nepředkládá žádnou otázku, která by je naplňovala. Napadá pouze postup odvolacího soudu při rozhodování z hlediska překvapivosti a nedostatečného odůvodnění jeho rozhodnutí, tedy z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci –

Protože Nejvyšší soud dovolatelkou namítané vady řízení neshledal a z obsahu spisu nevyplývají ani další vady uvedené v , a b) a (tzv. zmatečnosti) či jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ke kterým je dovolací soud v případě přípustného dovolání povinen z úřední povinnosti přihlédnout, i když nebyly v dovolání uplatněny ( věta druhá ), postupoval podle a dovolání zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu