Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4518/2016

33 Cdo 4518/2016

U S N E S E N Í

JUDr. A. S.

M. Š.

, zastoupené Mgr. Petrem Živnůstkou, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 225, o 566.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2016, č. j. -164, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalobce spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( , , ve znění pozdějších předpisů -

dále jen „ “); o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno ( ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Žalobce zřejmě vycházel z nesprávného očekávání, že jeho dovolání bude posuzováno podle ve znění účinném do 31. 12. 2012. Přípustnost dovolání totiž dovozuje z toho, že „rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé“, a že dovolání „je přípustné podle ustanovení a je podáno z důvodu podle “

Ustanovení řešící otázku přípustnosti dovolání při měnícím rozhodnutí odvolacího soudu [dříve ustanovení ve znění do 31. 12. 2012] ve znění účinném od 1. 1. 2013 již nezná. Přípustnost dovolání ve smyslu je od 1. 1. 2013 budována na principu, podle něhož závisí-li napadené rozhodnutí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4) která má být dovolacím soudem (jako dříve vyřešená právní otázka) posouzena jinak, pak je dovolání (s výjimkami podle ) přípustné bez dalšího (viz R 80/2013). V důsledku domněnky o použití ve znění účinném do 31. 12. 2012 žalobce předpoklady přípustnosti dovolání taxativně uvedené v nevymezil.

Požadavku tak žalobce nedostál.

Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl podle věty první , neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalované, která by podle , , a měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jež bylo sepsáno advokátem, nelze považovat za účelně vynaložené. Nelze pominout, že právo na náhradu nákladů procesně úspěšného účastníka řízení ve smyslu dopadá jen na takové jeho náklady, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Není rozumného důvodu, aby účastník dovolacího řízení, jehož dovolání bylo odmítnuto, hradil protistraně i jiné, než jen účelně vynaložené náklady. Sepis vyjádření k dovolání, jako úkon právní služby, není účelně vynaloženým nákladem, neobsahuje-li vyjádření polemiku s dovolatelem tvrzenými předpoklady přípustnosti dovolání podle či s vymezením důvodu dovolání podle a 3 , ale pouze rekapituluje skutkovou podstatu sporu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. října 2016

JUDr. Václav Duda

předseda senátu