Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2510/2016

23 Cdo 2510/2016

U S N E S E N Í

L. D.

Mgr. P. H.

, sídlem v Kolíně, Polepy 188, IČO 48654990, zastoupenému Mgr. Martinem Kašparem, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Rokoskou 1228/32, o zaplacení částky 97 884 Kč s příslušenstvím vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. října 2015, č. j. -81, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 437 Kč k rukám právního zástupce žalobce na náhradě nákladů dovolacího řízení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění:( )

Okresní soud v Kolíně jako soud prvního stupně usnesením ze dne 25. června 2015, č. j. -76, vyloučil vzájemný návrh žalovaného ze dne 23. března 2015 k samostatnému projednání a přerušil řízení o vzájemném návrhu žalovaného do pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. .

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 19. října 2015, č. j. -81, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný včasně podaným dovoláním, které však není přípustné, neboť dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání dle .

Žalobce se vyjádřil k dovolání a uvedl, že by dovolání mělo být odmítnuto, neboť v něm není uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a dovolání tak dle jeho názoru postrádá náležitosti uvedené v .

Dovolatel v dovolání přípustnost vymezil tak, že pouze doslovně opsal znění ustanovení , aniž by uvedl, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Další argumentace dovolatele je pak pouhou polemikou s právním posouzením věci odvolacím soudem, avšak nikde v textu dovolání není vymezena konkrétní právní otázka, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí mělo záviset a která by splňovala jedno z kritérií přípustnosti uvedené v

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sen. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině – ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2013, sen. zn. , příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2015, sen. zn. ).

K nutnosti vymezení relevantní právní otázky jakožto obsahové náležitosti dovolání se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyjádřil již několikrát, např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2013, sp. zn. , podle jehož závěru neuvede-li dovolatel v dovolání otázku, která je podstatná pro rozhodnutí soudu v posuzované věci, je dovolání nepřípustné.

K namítanému nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem, uvádí dovolací soud, že pouhý argument, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Jiný výklad by vedl k absurdnímu (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2015, sp. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině – ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud usnesením ze dne 29. září 2015, sp. zn. , odmítl). S ohledem na povahu činnosti dovolacího soudu jakožto sjednotitele judikatury je třeba otázku přípustnosti dovolání omezit na případy právních otázek uvedených v .

Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání postrádá potřebné náležitosti, neboť dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání odmítnout podle , neboť v dovolacím řízení nelze pokračovat pro vadu, kterou dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil.

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s větou druhou neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. října 2016

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

podepsáno JUDr. Zdeňkem Desem za nepřítomnou předsedkyni senátu