Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1284/2015

30 Cdo 1284/2015

U S N E S E N Í

R. F.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2014, č. j. -100, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 99 063 Kč jako náhrady škody, jež jí měla vzniknout vyznačením doložky právní moci na trestním příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 26. 5. 2010, č.j. -73, ačkoliv proti němu podala včasný odpor. V důsledku uvedeného nesprávného úředního postupu soudu bylo žalobkyni rozhodnutím Magistrátu města Chomutova, obecního živnostenského úřadu ze dne 4. 11. 2010, č.j. OŽÚ-5629-2010-15185-beč/5, zrušeno živnostenské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“; tím měl žalobkyni v době od 20. 12. 2010 do 17. 12. 2011 ujít zisk v žalované výši.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 6. 5. 2014, č. j. -81, žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně založil své rozhodnutí na tom, že v daném případě nejsou splněny předpoklady odpovědnosti žalované za škodu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), neboť není dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem soudu, spočívajícím v nesprávném vyznačení doložky právní moci na trestním příkazu, a vznikem tvrzené škody. Podle odvolacího soudu byla uvedená příčinná souvislost vyloučena chováním žalobkyně v průběhu správního řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Obecně platí, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. ). Právní posouzení příčinné souvislosti však může spočívat ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. ).

Otázka, zda příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem soudu a vznikem tvrzené škody může být vyloučena chováním poškozeného, nezakládá přípustnost dovolání podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud posoudil vzájemný vztah mezi nesprávným úředním postupem soudu a chováním poškozeného a zvážil veškeré příčiny, které vedly ke vzniku tvrzené škody (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 66/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. ). Přitom platí, že dovolací soud je oprávněn přezkoumat úvahu odvolacího soudu o tom, v jakém rozsahu se na vzniku škody podílelo jednání poškozeného a škůdce, pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti, což není tento případ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. ).

Na výše uvedeném závěru nemůže nic změnit ani odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. , neboť se týká typově odlišného skutkového stavu. V projednávané věci totiž – na rozdíl od věci, na niž odkazuje žalobkyně – rozhodnutí trestního soudu ve skutečnosti nenabylo právní moci, což bylo žalobkyni známo, když proti trestnímu příkazu podala včasný odpor, a nic jí tedy nebránilo uvedenou skutečnost ve správním řízení uplatnit.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 5. října 2016

JUDr. Pavel Simon předseda senátu