Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4083/2016

20 Cdo 4083/2016

U S N E S E N Í

MRAZO Tábor s.r.o

1) J. K.,

zastoupenému Mgr. Michalem Roubíkem, advokátem se sídlem v Pelhřimově, třída Legií č. 413,

2) L. K.,

pro 56 198,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání povinného J. K. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, ze dne 21. března 2016, č. j. -250, takto:

Dovolání povinného J. K. se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, ze dne 21. 3. 2016, č. j. -250, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 30. 9. 2015, č. j. -189, jímž byl zamítnut návrh povinného J. K. na zastavení exekuce, podle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení , když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a není ani dostatečně specifikován dovolací důvod.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Označil-li dovolatel v dovolání ze dne 5. 8. 2016 jako předpoklad přípustnosti dovolání podle ustanovení skutečnosti, že „výkon rozhodnutí postihuje i stavbu, která není ve společném jmění manželů K. ani ve výlučném vlastnictví jednoho z nich“, že „stavba nebyla součástí pozemku a byla toliko věcí samostatnou“, že „exekuce není vedena v souladu s “, že se „odvolací soud nedostatečně vypořádal s námitkou, že dovolatel své závazky, k jejichž vymožení byly nařízeny exekuce, nesplnil z důvodu úmyslné absolutně neplatné smlouvy“, že „odvolací soud nesprávně právně posoudil ekonomickou situaci dovolatele a jeho návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost“ a „nesprávně postupoval při posouzení námitky stran promlčení exekuce a procesních vad v řízení před prvoinstančním soudem“, patrně přehlédl, že takový předpoklad přípustnosti dovolání citované ustanovení neobsahuje. Z dovolání není ani zřejmé, v čem přesně má spočívat nesprávné právní posouzení věci ze strany odvolacího soudu (která konkrétní právní otázka byla odvolacím soudem nesprávně vyřešena), a proto ani dovolací důvody nejsou vymezeny způsobem uvedeným v ust. Výše uvedené nedostatky neodstranilo ani doplnění dovolání ze dne 5. 8. 2016, v němž dovolatel především opět zdůrazňuje, že „odvolací soud i soud prvního stupně v napadeném usnesení úmyslně bagatelizují zásadní otázku absolutně neplatné smlouvy, o které bylo rozhodnuto v rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově, č. j. -5888, ze dne 26. 5. 2008“, ….když soudy rozhodly pouze o absolutní neplatnosti nájemní smlouvy, ale opomněly zahrnout zásadní otázku, že Agrostroj Pelhřimov a. s. je povinen uhradit za dovolatele všechny finanční a materiální závazky.“

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 9. 2016

JUDr. Karel S v o b o d a, Ph.D.

pověřený člen senátu