Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3645/2015

33 Cdo 3645/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně R. H., zastoupené Mgr. Viktorem Šupem, advokátem se sídlem v Praze 4, Durychova 101/66, proti žalované S. V., zastoupené Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 104/14, o zaplacení 209.029,45 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2014, č. j. -367, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 18. září 2012, č. j. -334, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 209.029,45 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), co do částky 82.501,80 Kč se specifikovanými úroky z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III – V.).

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. října 2014, č. j. -367, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III. a IV. potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nedůvodné zamítl, neboť žalované se nepodařilo zpochybnit správnost rozhodnutí odvolacího soudu. Odkaz na ustanovení považuje za nepřiléhavý, neboť odvolací soud věc neposuzoval jako odstranění vad předmětu prodeje na náklady prodávajícího. Stejně tak nepochybil, zahrnul-li do úvahy o výši slevy z kupní ceny cenu nutných oprav, a aplikoval-li na věc ustanovení

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud; správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze poměřovat námitkami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo o námitky právní. Žalovaná uvedený předpoklad při zpochybnění právního závěru odvolacího soudu, že žalobkyni vznikl nárok na slevu z kupní ceny z titulu odpovědnosti za vady předmětu prodeje, částečně pomíjí, jestliže oproti odvolacímu soudu prosazuje, že řešení, které navrhla, mohlo vést k odstranění vytčených vad předmětu koupě, a že byla připravena vady odstranit, avšak žalobkyně jí to znemožnila. Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení s úspěchem zpochybnit; pro dovolací soud je závazný. Argumentuje-li žalovaná v tomto směru nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že pokud by odvolací soud vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci (z její skutkové verze), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy uzavřít, že žalobkyni nevznikl nárok na slevu z kupní ceny. Nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Dovolací námitky, jimiž žalovaná uplatnila způsobilý dovolací důvod podle , lze shrnout do tří okruhů:

- ty, kterými je zpochybněn závěr odvolacího soudu, že uplatněný nárok lze poměřovat ustanovením , o ochraně spotřebitele (dále jen „ “), tedy směřující k zodpovězení otázky, zda se vztahuje rovněž na prodej nemovitosti (zde bytové jednotky);

- směřující k posouzení, zda kupující může jednostranně měnit zvolený nárok z titulu odpovědnosti za vady;

- směřující k posouzení, zda jde o řádné uplatnění práv z odpovědnosti za vady, jestliže konkrétní právo neuplatnili všichni podíloví spoluvlastníci nemovitosti (nebo se tak stalo dokonce proti vůli některých z nich).

Nejvyšší soud předesílá, že se obdobnou věcí zabýval ve svém rozsudku ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. , v níž žalovaná podala obsahově (co do dovolacích námitek) totožné dovolání. Od závěrů, které přijal a odůvodnil v uvedeném rozhodnutí, nemá důvod se odchylovat ani v nyní řešené věci. Pokud jde o posouzení, zda lze vztáhnout i na převod bytové jednotky, zda se uplatní fikce podle tohoto zákona a co znamená, že „reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě“ ( zákona o ochraně spotřebitele), odkázal Nejvyšší soud na svá rozhodnutí ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. , ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. . S odkazem na rozsudek ze dne 27. 7. 2006, sp. zn. , připomněl, že v případě prodeje bytové jednotky podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti se obsah právního vztahu z kupní smlouvy posuzuje podle až , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz , dále jen „obč. zák.“). Tato skutečnost svědčí pro závěr, že prodej bytové jednotky podléhá rovněž režimu zákona o ochraně spotřebitele, včetně aplikovatelnosti jeho ustanovení ; jeho dopad nemůže vyloučit argument, že reklamovanou vadu bytové jednotky je jen zřídka kdy možné (reálné) odstranit ve lhůtě 30 dnů. Žalovaná mohla zamezit vzniku práva na slevu z kupní ceny ( obč. zák. v návaznosti na zákona o ochraně spotřebitele) dohodou s žalobkyní o delší lhůtě ke zjištění příčiny vady a jejímu odstranění, neboť musela být schopna odhadnout časovou náročnost odstranění vady, což připouští i v dovolání (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. ). Na nesprávném předpokladu, že právní vztah účastnic se neřídí režimem zákona o ochraně spotřebitele, pak dovolatelka staví i další námitky, jimiž zpochybňuje závěr odvolacího soudu, že se vady předmětu koupě staly (v důsledku nečinnosti žalované po reklamaci vad) vadami neodstranitelnými ( zákona o ochraně spotřebitele) a žalobkyni tudíž vznikl nárok na slevu z kupní ceny ( obč. zák.).

Otázky, zda kupující může jednostranně měnit zvolený nárok z titulu odpovědnosti za vady a zda jde o řádné uplatnění práv z odpovědnosti za vady, jestliže konkrétní právo neuplatnili všichni podíloví spoluvlastníci nemovitosti, zodpověděl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. , za použití odkazu na závěry, které přijal a podrobně odůvodnil již v rozsudku ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. .

Nelze přisvědčit ani výtce žalované, že odvolací soud se při řešení otázky, zda žalobkyně (kupující) byla oprávněna na její náklady (tj. na náklady prodávajícího) odstranit vady předmětu koupě, přestože taková možnost nebyla stranami dohodnuta (a žalovaná s tímto způsobem odstranění vad nesouhlasila a byla připravena vady odstranit), odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu představované jeho rozsudkem ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. . Odkaz na tento rozsudek je nepřiléhavý a jeho závěry na nyní souzenou věc nedopadají. V rozsudku sp. zn. Nejvyšší soud ozřejmil, že na rozdíl od případu, který byl řešen ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , uplatňuje žalobkyně právo na slevu z kupní ceny předmětu koupě, nikoli právo na náhradu nákladů na odstranění vad zakoupené věci; výše nákladů na odstranění vady střechy byla pro soudy obou stupňů pouze jedním z kritérií pro stanovení výše slevy z kupní ceny. Žalovaná ve skutečnosti prosazuje, že nárok žalobkyně z titulu odpovědnosti za vady zanikl v okamžiku, kdy si nechala vady odstranit třetí osobou. Odvolací soud však dovodil, že nárok žalobkyně na slevu z kupní ceny vznikl (z důvodu zhruba tříleté nečinnosti žalované po uplatnění práva z odpovědnosti za vady prodané věci) dříve, než došlo k odstraňování vad; to, že posléze byly vady odstraněny prostřednictvím třetí osoby, existenci nároku na slevu z kupní ceny neovlivnilo.

Přestože žalovaná v dovolání výslovně uvádí, že jím brojí proti všem výrokům napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, žádné konkrétní výhrady proti nákladovým výrokům v dovolání neuplatnila.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 22. září 2016JUDr. Ivana Zlatohlávkovápředsedkyně senátu