Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 53/2016

7 Td 53/2016-19

U S N E S E N Í

T. R.

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu Praha – západ

neodnímá .

O d ů v o d n ě n í :

Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Praha – západ podala dne 23. 1. 2014 u Okresního soudu Praha – západ obžalobu na obviněného T. R. pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku.

Rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. (č. l. 1975 tr. spisu), byl obviněný uznán vinným ad 1. zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku a ad 2. přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a bylo rozhodnuto o jeho trestu. Rozhodnutí nenabylo právní moci, neboť obviněný proti němu podal řádně a včas odvolání.

K odvolání obviněného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. , napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu I. stupně.

Dne 1. 3. 2016 podal obviněný k Nejvyššímu soudu svůj návrh na odnětí věci Okresnímu soudu Praha – západ a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. bylo rozhodnuto, že se věc Okresnímu soudu Praha – západ neodnímá.

Dne 11. 7. 2016 podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Ing. D. Rakouše k Nejvyššímu soudu svůj další návrh na odnětí věci Okresnímu soudu Praha – západ a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě, ze dne 30. 6. 2016. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. , bylo rozhodnuto, že se věc Okresnímu soudu Praha – západ neodnímá.

Nejvyššímu soudu byl dne 3. 10. 2016 předložen trestní spis Okresního soudu Praha – západ, sp. zn. , k rozhodnutí o dalším návrhu obviněného T. R. na odnětí věci tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě.

Z obsahu trestního spisu vyplývá, že obviněný podáním ze dne 1. 9. 2016, které bylo Okresnímu soudu Praha – západ doručeno dne 2. 9. 2016 (č. l. 2328 a násl. tr. spisu) učinil opětovný návrh na delegaci, tedy odnětí trestní věci vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě. Návrh doplnil podáním ze dne 5. 9. 2016 (č. l. 2341 a násl. tr. spisu).

Součástí uvedených podání obviněného není jen návrh na postup podle § 25 tr. ř., ale také omluva z hlavního líčení v jeho trestní věci nařízeného na den 5. 9. 2016, nespokojenost s právním zastoupením AK JUDr. P. Berger, žádost o bezplatné právní zastoupení, námitky ke způsobu odůvodnění rozsudku nalézacího soudu, jeho návrh na podání žádosti podle § 9a tr. ř., údajná trestná činnost předsedkyně senátu a členů senátu v jeho věci, tedy námitky, ke kterým není příslušný Nejvyšší soud v rámci rozhodování o delegaci.

Pokud jde o návrh na delegaci, obviněný namítá, že dosavadní řízení vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , je podle něj ztíženo zmatečností. Domnívá se, že předmětná věc nebyla přidělena v souladu s rozvrhem práce Okresního soudu Praha – západ, kdy o věci podle obviněného rozhoduje nezákonný soudce, resp. celý senát 14 T. Obviněný uvádí, že algoritmus přidělování věcí soudcům a senátům Okresního soudu Praha – západ a Krajského soudu v Praze není podle něj transparentní, předvídatelný, zpětně verifikovatelný a odolný vůči zneužití.

Nejvyšší soud projednal předložený další návrh obviněného na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněného v době rozhodování Nejvyššího soudu o jeho návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před soudem I. stupně (po zrušení rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. , Krajským soudem v Praze usnesením ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. ). Není sporu o tom, že Okresní soud Praha – západ je místně i věcně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí trestní věci obviněného, jakož i je zřejmé, že Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o opětovném návrhu obviněného na odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu Praha – západ a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě.

Z obsahu opětovného návrhu obviněného na delegaci je zřejmé, že jedinou námitkou a argumentem, který by měl podle názoru obviněného odůvodňovat odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu Praha – západ, a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě, je nadále jeho pochybnost, zda předmětná obžaloba v dané trestní věci obviněného byla přidělena zcela v souladu s rozvrhem práce a tedy, zda je jeho trestní věc souzena zákonným soudcem.

Nejvyšší soud považuje za nutné zdůraznit, tak jako již v předchozím rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci v této trestní věci, že obviněný svůj opakovaný návrh na delegaci staví na své subjektivní pochybnosti o tom, zda byla jeho trestní věc přidělena zákonnému soudci (senátu 14 T Okresního soudu Praha – západ s předsedkyní senátu Mgr. J. Drábkovou). Z obsahu trestního spisu však vyplývá, že tyto pochybnosti obviněného byly v průběhu dosavadního trestního řízení v rozhodnutích soudů odstraněny a obviněnému byl opakovaně odůvodňován způsob přidělování věcí v souladu s rozvrhem práce na konkrétní rok (č. l. 1788 a násl. tr. spisu – sdělení předsedy Okresního soudu Praha – západ ze dne 5. 10. 2015, č. l. 2056 a násl. tr. spisu – usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2013, sp. zn. ). Obviněný však argumenty soudů nadále považuje za nedostatečné, aniž by však sám uvedl konkrétní důvody jeho přetrvávajících pochybností, z kterých pramení jeho podezření, že věc byla přidělena v rozporu s rozvrhem práce soudu.

S ohledem na povahu námitky, jež je opět obsahem návrhu obviněného na delegaci, Nejvyšší soud uzavírá, že v ní neshledal důležité důvody na postup podle § 25 tr. ř. Nutno opět zdůraznit, že při rozhodování soudu o delegaci se řeší otázka navrhované změny příslušnosti soudu, ať již věcné nebo místní, a nikoli otázka jak má být soud obsazen. Tato je řešena v rámci řízení o obžalobě. To bylo obviněnému dáno na vědomí v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. , o jeho předchozím návrhu na delegaci v této trestní věci, kterému nebylo vyhověno. Ze stejného důvodu dokonce již Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. , nevyhověl návrhu obviněného na delegaci v této trestní věci. Pokud při vědomí uvedeného obviněný přesto opět podává návrh na delegaci věci ze stejného důvodu, má tento jeho postup, s ohledem na celkové okolnosti případu, známky obstrukčního jednání zaměřeného na maření řízení před soudem I. stupně. V souvislosti s tím Nejvyšší soud uvádí, že z ustanovení § 25 tr. ř. vyplývá povinnost soudu předložit návrh na delegaci k rozhodnutí tomu soudu, který je k takovému rozhodnutí příslušný. To ale neznamená, že tak musí učinit okamžitě a bez ohledu např. na již nařízené hlavní líčení, zejména je-li návrh na delegaci podán krátce před termínem jeho konání. V takové situaci není vyloučeno, aby soud provedl plánované úkony, aniž by však meritorně rozhodl ve věci, a až poté předložil věc k rozhodnutí o návrhu na delegaci příslušnému soudu. Měl by tak ale učinit po zvážení důvodů návrhu na delegaci, protože v případě vyhovění návrhu by se provedené úkony staly nicotnými a naopak, v případě nevyhovění návrhu na delegaci by dál pokračoval v řízení.

Důvody návrhu na delegaci věci jinému soudu, jsou především projevem nesouhlasu obviněného se způsobem rozhodování Okresního soudu Praha – západ, a následně pak i soudu příslušného k rozhodování o jeho opravných prostředcích proti rozhodnutím soudu I. stupně. Z trestního spisu přitom vyplývá, že ze stejného důvodu nevyhovění jeho návrhům, má obviněný obdobné výhrady i proti dalším konkrétním osobám v jiných řízeních. Nelze současně přehlédnout ani skutečnost, že obviněný, jakož i podstatná většina případných svědků (viz obžaloba), mají

bydliště v Praze nebo okolí, tedy v příznivé dojezdové vzdálenosti k příslušnému Okresnímu soudu Praha – západ. Přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě, jak navrhuje obviněný, by tedy nejen nepřispělo k řádnému objasnění věci, ale vzhledem ke vzdálenosti navrhovaného soudu by jistě vyvolalo zvýšené náklady řízení a mohlo by zapříčinit také nežádoucí průtahy v řízení.

Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. října 2016JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu