Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1138/2016

30 Cdo 1138/2016

U S N E S E N Í

JUDr.

Z. A.

, IČ 44265255, se sídlem v Praze 10, Nad Olšinami 2445/27, správce konkursní podstaty úpadce A. Š., zastoupeného JUDr. Ing. Rudolfem Kutnarem, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Višňovce 1/1044, proti žalované

České

spořitelně, a.s.,

IČ 45244782, se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62,

o ochranu osobnosti

, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. května 2012, č.j. -36, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 29. května 2012, č.j. –36, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 28. června 2011, č.j. -29, kterým byla podle (dále jen „ “) odmítnuta žaloba, protože žalobce ani po poučení soudu neodstranil vady podání. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že žaloba je nejednoznačná, protože z ní není zřejmé, zda se žalobce JUDr. Z. A. domáhá ochrany svých osobnostních práv, tedy zda požaduje zadostiučinění omluvou a finanční satisfakcí za tvrzený zásah do svých osobnostních práv, nebo zda se žalobce jako správce konkurzní podstaty domáhá žalobou ochrany osobnostních práv úpadce A. Š., tedy požaduje zadostiučinění omluvou a finanční satisfakci za zásah do osobnostních práv úpadce.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dne 11. září 2012 s odkazem na ustanovení i b) a ustanovení dovolání. Dovolatel nejprve obsáhle rekapituluje dosavadní průběh řízení, důvody, na nichž založily svá rozhodnutí soudy obou stupňů i své právní názory, které v průběhu řízení prezentoval. Namítá, že usnesení soudů obou stupňů porušují jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. Výslovně uvádí, že namítá nikoliv nezákonný, ale především protiústavní postup soudů obou stupňů. Poukazuje zejména na y, podle něhož nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, a proto ani žalobce nemůže být soudem nucen uvádět, či naopak neuvádět v žalobě údaje či skutečnosti, které zákon výslovně nestanoví. Závěrem navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a v odůvodnění svého rozhodnutí zavázal soudy nižších stupňů závazným právním názorem k dalšímu ústavně konformnímu postupu.

K podanému dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ), s ohledem na to, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, jež bylo vydáno 29. května 2012, postupoval podle ve znění účinném do 31. prosince 2012 (viz čl. II bod 7 ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu legitimovanou - účastníkem řízení ( ), který je zastoupen advokátem ( a 4 ) se zabýval otázkou jeho přípustnosti.

V posuzované věci by přípustnost dovolání mohla vyplývat jedině z ustanovení , podle něhož je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), přičemž podle jeho poslední věty ustanovení a 3 platí obdobně. Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. Podle ustanovení písm. a) a b) lze dovolání podat pouze z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Jak již bylo uvedeno, dovolatel se sice odvolává na ustanovení a i b), ve skutečnosti ale netvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu by bylo rozhodnutím zásadního významu po stránce právní, ani neformuluje žádnou právní otázku předpokládanou v Dovolatel také nezpochybňuje právní závěr odvolacího soudu, že žalobce neodstranil vytknuté vady návrhu na zahájení řízení, tkvící v nejednoznačnosti žaloby, a že pro tento nedostatek nelze žalobu projednat, ani nenamítá případnou vadu řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Podané dovolání tak nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu napadeného usnesení, která jedině může založit jeho přípustnost.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení , a odůvodněn tím, že dovolatel vzhledem k výsledku dovolacího řízení na jejich náhradu nemá nárok a žalované v této souvislosti žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. září 2016

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu