Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 296/2016

30 Nd 296/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné České republiky -Okresního soudu Praha - západ, identifikační číslo osoby 00024589, se sídlem v Praze 1, Karmelitská 377/19, proti povinnému M. J., o žádosti o pověření a nařízení exekuce k uspokojení pohledávky ve výši 21 060 Kč, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti podle , takto:

O d ů v o d n ě n í:

Oprávněný podal zdejšímu soudu prostřednictvím exekutora JUDr. Milana Makariuse, soudního exekutora, Exekutorský úřad Praha – západ, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 298/276, návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením.

Okresní soud Praha – západ usnesením ze dne 22. 7. 2016, č. j. – 13, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předkládá Nejvyššímu soudu podle , . Dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť v exekučním návrhu oprávněného, v exekučním titulu i v žádosti o pověření a nařízení exekuce je povinný označen bydlištěm ve Slovenské republice, lustrací v dostupných evidencích se soudu nepodařilo zjistit trvalý pobyt povinného na území České republiky.

Podle , exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013: „Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.“

Podle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle , které se použije i pro exekuční řízení ( exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů, když exekuce má být provedena dle požadavku oprávněné na území České republiky (srov. čl. 22 odst. 5 Nařízení Rady /ES/ č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /tzv. nařízení Brusel I/) a je zřejmé, že nelze zjistit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu.

Z obsahu spisu vyplývá, že u povinného nebyl zjištěn ani trvalý pobyt, ani jiné místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Pokud jde o zjištění majetku povinného, dospěl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k závěru, že ve fázi řízení před nařízením exekuce, kdy způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven, není možné prozatím dovodit, zda povinný, státní občan jiného členského státu Evropské unie, který nemá bydliště na území České republiky, má majetek nacházející se na území České republiky, jenž by podléhal exekuci (existenci exekucí postižitelného majetku exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje).

Předpoklady uvedené v jsou splněny, proto vycházel Nejvyšší soud při určení místní příslušnosti ze zásady hospodárnosti řízení a rozhodl tak, že věc bude projednána soudem, u kterého bylo řízení zahájeno (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 9. 2016JUDr. František Ištvánekpředseda senátu