Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2395/2016

30 Cdo 2395/2016

U S N E S E N Í

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 20 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout tím, že Úřad práce České republiky nevydal v zákonné lhůtě rozhodnutí ve věci řízení o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání, které zahájil dne 20. 8. 2012.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 3. 2015, č. j. -66, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým zamítl žalobu o zaplacení částky 20 000 Kč, konstatoval, „že ve věci rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 17. 10. 2012 došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě,“ a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce v plném rozsahu včasné dovolání a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.

Nynějším dovoláním napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce pro dovolání. Odvolací soud uvedl, že žalobce „je dlouhodobě zaměstnán [správně: nezaměstnán], a to po dobu 17 let, kdy je evidován na úřadu práce. Žalobce neuvedl žádné zdravotní problémy ani jiné omezení, které mu při vysokoškolském vzdělání [brání] dosahovat nějakého příjmu, z jakého důvodu není poživatelem nějakého důchodu. Z jeho prohlášení dále plyne, že ani rodina nepobírá žádné sociální dávky a žije pouze z důchodu manželky ve výši 10 266 Kč měsíčně. Žalobce neuvedl žádné své výdaje. Neuvedl, z jakých prostředků hradí on a jeho manželka náklady na bydlení, stravu, ošacení apod. Po zhodnocení objektivně nutných životních nákladů, jeví se prohlášení žadatele jako nevěrohodné, tedy neprokazující objektivně jeho celkovou majetkovou situaci.“ Odvolací soud poukázal na výjimečnost institutu osvobození od soudních poplatků, přičemž v případě žalobce nehledal poměry, které by odůvodňovaly takové rozhodnutí. Protože žalobce nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle , nesplňuje podmínky ani pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení podle

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém k argumentaci odvolacího soudu uvedl, že jeho rodina skutečně žije z částky 10 766 Kč měsíčně, představované důchodem manželky a jejím příjmem z dohody o provedení práce, přičemž tento příjem je na hranici životního minima stanoveného zákonem.

Usnesením ze dne 26. 11. 2015, č. j. -94, doručeným žalobci dne 4. 12. 2015, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení předložil soudu plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané řádné dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2015, č. j. -66, a usnesení č. j. -90, jinak Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. K podaným námitkám bylo toto usnesení vydané asistentkou soudce potvrzeno usnesením soudu prvního stupně ze dne 29. 2. 2016, č. j. -102, které bylo žalobci doručeno dne 21. 3. 2016.

Žalobce si advokáta nezvolil a nepředložil soudu jím sepsané dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “

Podle a 2 musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné y, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.

V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz), velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že:

1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.

3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení ( , a ).

Posuzované dovolání žalobce směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud mj. nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé. V tomto případě se tak uplatní závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. .

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle věty první může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Nejvyšší soud považuje za správný závěr odvolacího soudu, že žalobce řádně neosvědčil naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků podle , které je základní podmínkou pro ustanovení zástupce podle , a to zejména ve vztahu k otázce, z jakých důvodů si dlouhodobě není schopen opatřit jakýkoliv příjem vlastní prací, příp. proč není poživatelem žádného důchodu. Tyto závěry nebyly dovolatelem ani následně zpochybněny.

Krom toho považuje dovolací podané dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, a tím i proti nynějším dovoláním napadenému usnesení odvolacího soudu, ve smyslu za zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, na čemž nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz).

Dovolání v rozsahu, jímž byl potvrzen výrok o zamítnutí žaloby o zaplacení částky 20 000 Kč, není objektivně přípustné podle , neboť peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč. To samé platí i v případě výroků o nákladech řízení, neboť z obsahu spisu ani s podaného dovolání nevyplývá, že by případně nesprávným rozhodnutím mohl být žalobce zkrácen o takovou částku. V případě potvrzení výroku o konstatování porušení práva není dovolání žalobce subjektivně přípustné. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, např. z usnesení ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura 3/1998 pod číslem 28, oprávnění podat dovolaní (subjektivní přípustnost) svědčí účastníku, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, která je odstranitelná tím, že dovolací soud takové rozhodnutí zruší. Výrokem o konstatování porušení práva bylo žalobci přiznáno zadostiučinění za nemajetkovou újmu, žádná újma mu tak tímto výrokem způsobena být nemohla.

Z uvedeného vyplývá, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle , ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení a , řízení o dovolání zastavil.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. září 2016

Mgr. Vít Bičák

pověřený člen senátu